Výsledek pro: Dějiny umění

Kniha významného francouzského historika Michela Pastoureaua se zabývá nejen symboly a symbolikou evropského středověku, ale i mnohdy zkreslenými představami, které jsme si o této historické epoše učinili.

Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.

První vydání Angelovy knihy spatřilo světlo světa v Londýně v roce 1763 a text byl francouzský. Domenico Angelo (1717–1802) byl jedním z nejvěhlasnějších mistrů šermu osmnáctého století a jeho kniha patří k nejproslulejším metodikám šermu všech dob.

Česko-anglická publikace představuje dokumentárně velmi cenný výběr fotografií z rozsáhlé sbírky čítající téměř 4 400 obrazových materiálů, kterou v průběhu první třetiny 20. století vytvořil český amatérský fotograf Rudolf Hůlka.

Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.

Dějiny moderní Evropy v přitažlivé podobě.

Kniha Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů je výběrem studií publikovaných autorem v posledních patnácti letech.

Jedinečný průřez vývojem evropského náboženského a filosofického myšlení od konce antiky do 19. století.

Stěžejní dílo se zabývá vývojem evropské architektury od antických dob přes románský a gotický sloh, španělský islám, renesanci a manýrismus, baroko, klasicismus a secesi po současnost.

Autor vypráví o dějinách Evropy v 19. a 20. století. Svého úkolu se zhostil tak nápaditě, že nám odteď budou dějiny moderní Evropy připadat jako vzrušující román.

Jednotícím prvkem příspěvků zařazených do 31. svazku Slovanských historických studií je problematika politických a kulturních dějin národů střední, východní a jihovýchodní Evropy ve 20. století.

Joachim Meyer byl svobodný šermíř ze Štrasburku, který v roce 1570 vydal rozsáhlé dílo pojednávající o rytířském umění šermu.

Dva přední historici podávají stručné a přehledně psané dějiny jedné z nejvýznamnějších evropských zemí.

Kniha se věnuje šavlím mnoha států a národů. Mezi analyzovanými exempláři se nacházejí ruské, maďarské, turecké, arabské, mongolské, švýcarské, německé, italské, arménské, moldavské, perské a samozřejmě polské šavle.

Centralizace se dotýkala většiny odvětví společenského života, nejvíce pak politického dění, ale i ekonomiky či náboženství. Z touhy po jednotě vycházelo také myšlení, ať už stavělo na vrchol pomyslné hierarchie Boha nebo později, rozum.

Praha a především Pražský Hrad se na konci 16. století - doba Rudolfa II.

Autor hledá důvody velké duchovní přitažlivosti Paříže, srovnává ji s druhým nejvýznamnějším intelektuálním a uměleckým centrem Evropy, Berlínem, popisuje hierarchické členění pařížského uměleckého a intelektuálního světa a osudy jeho představitelů.

Třetí část překladu zlomové knihy Joachima Meyera (asi 1537–1571), vydané několikrát tiskem, známé díky citacím v pozdější literatuře a dostupné v reprintech, jsme logicky nazvali Šerm rapírem.

K nejpopulárnějším učebnicím šermu, a to i mezi šermíři, kteří jinak ke znalcům odborné literatury nepatří, lze rozhodně počítat dílo Joachima Meyera, vydané několikrát tiskem, známé díky citacím v pozdější literatuře a dostupné v reprintech.

Poutavá historie o tom, jak se podobizna Mony Lisy od Leonarda da Vinci stala nejslavnějším obrazem na světě - a jednou z nejvlivnějších ikon naší doby.