Kniha významného francouzského historika Michela Pastoureaua se zabývá nejen symboly a symbolikou evropského středověku, ale i mnohdy zkreslenými představami, které jsme si o této historické epoše učinili.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
První vydání Angelovy knihy spatřilo světlo světa v Londýně v roce 1763 a text byl francouzský. Domenico Angelo (1717–1802) byl jedním z nejvěhlasnějších mistrů šermu osmnáctého století a jeho kniha patří k nejproslulejším metodikám šermu všech dob.
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Stěžejní dílo se zabývá vývojem evropské architektury od antických dob přes románský a gotický sloh, španělský islám, renesanci a manýrismus, baroko, klasicismus a secesi po současnost.
Autor vypráví o dějinách Evropy v 19. a 20. století. Svého úkolu se zhostil tak nápaditě, že nám odteď budou dějiny moderní Evropy připadat jako vzrušující román.
Jednotícím prvkem příspěvků zařazených do 31. svazku Slovanských historických studií je problematika politických a kulturních dějin národů střední, východní a jihovýchodní Evropy ve 20. století.
Kniha se věnuje šavlím mnoha států a národů. Mezi analyzovanými exempláři se nacházejí ruské, maďarské, turecké, arabské, mongolské, švýcarské, německé, italské, arménské, moldavské, perské a samozřejmě polské šavle.
Centralizace se dotýkala většiny odvětví společenského života, nejvíce pak politického dění, ale i ekonomiky či náboženství. Z touhy po jednotě vycházelo také myšlení, ať už stavělo na vrchol pomyslné hierarchie Boha nebo později, rozum.
Autor hledá důvody velké duchovní přitažlivosti Paříže, srovnává ji s druhým nejvýznamnějším intelektuálním a uměleckým centrem Evropy, Berlínem, popisuje hierarchické členění pařížského uměleckého a intelektuálního světa a osudy jeho představitelů.
K nejpopulárnějším učebnicím šermu, a to i mezi šermíři, kteří jinak ke znalcům odborné literatury nepatří, lze rozhodně počítat dílo Joachima Meyera, vydané několikrát tiskem, známé díky citacím v pozdější literatuře a dostupné v reprintech.
Třetí část překladu zlomové knihy Joachima Meyera (asi 1537–1571), vydané několikrát tiskem, známé díky citacím v pozdější literatuře a dostupné v reprintech, jsme logicky nazvali Šerm rapírem.
Poutavá historie o tom, jak se podobizna Mony Lisy od Leonarda da Vinci stala nejslavnějším obrazem na světě - a jednou z nejvlivnějších ikon naší doby.
