Výsledek pro: Dějiny umění

Čínská bojová umění kung-fu jsou cestou mistrovského ovládnutí sebeobrany a fyzických dovedností, která si na Západě získává stále větší oblibu.

Časopis Ústavu dějin umění.

Vynikající historik umění Michael Baxandall v knize rozebírá stíny a vizuální poznání, které nám přinášejí, přičemž čerpá ze současné kognitivní vědy, z teorií vizuálního vnímání osmnáctého století a dějin umění.

Sborník přináší kulturněhistorické studie přátel a kolegů Zdeňka Hojdy. Zaměřují se na všechny oblasti – mezi kulturou a uměním -, které jsou oslavenci blízké: črty z dějin umění, střípky ze severské historie, jazykové hříčky, postřehy z cest.

Sborník je výsledkem činnosti expertní skupiny.

Kniha se pokouší překonávat zažité stereotypy o izolovanosti moderního a současného českého umění a o nemožnosti diskutovat jeho význam pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci.

Obrazové dějiny filozofie se zabývají dvěma sty osmdesáti důležitými tématy západní filozofické tradice (od Bohyně Matky až k postmoderně).

Tiché revoluce uvnitř ornamentu v anglické verzi.

Kultovní kniha vydaná před třiceti lety Jazzovou sekcí konfrontuje umění šedesátých a sedmdesátých let s uměním klasickým.

Eseje o umění.

V dnes již klasické knize rozvíjí Jean Starobinski brilantní úvahy o spojení a souvislosti dvou fenoménů konce osmnáctého století, revoluce a umění.

V knize Před časem se autor zabývá možnostmi „pravdivosti“ obrazu, vztahem člověka k obrazu, k tomu, co je vidět, a k tomu, co je skryté.

První část monumentálního díla obsahujícího soupis všech dochovaných bohemikálních rukopisů 17. a 18. století uložených v muzejních sbírkách v Čechách (s výjimkou Prahy).

Kniha nizozemského historika a teoretika umění pojednává o původu kultury ve hře.

Kvalitní odborná publikace s rozsáhlým obrazovým materiálem od našeho předního specialisty na výzkum historických staveb.

Rakouský filozof a teoretik dějin vědeckého poznání Paul K. Feyerabend ve spisu překonává tradiční představu neslučitelnosti teoretického a estetického diskursu a dějiny vědy chápe jako pluralitu stylů, kterou nacházíme i v dějinách umění.

V této knize je koncentrován autorův vyzrálý styl s otevřeným antimonarchistickým a antiklerikálním postojem i osobitým ironickým glosováním lidských dějin.

Poslední obrazy mohou být vyústěním předcházející tvorby, často se od ní však odlišují, a jsou tak nějakým způsobem výjimečné. Ne zřídka se proto stává, že nemají, pokud jsou takto problematické, v rámci autorova díla plnohodnotné postavení.

Tajemné rytmy dějin je název, který hodně říká, ovšem mnohem více skrývá. V této knize předkládá autor původní a zcela novou koncepci pojetí rytmů v čase na principu umožňujícím sledovat dění analogicky na různých časových úrovních.