Výsledek pro: Dějiny umění

Studie z dějin umění o historickém porozumění umělcům a jejich dílům.

Publikace je obrazovým doplňkem ediční řady Umělecké památky Prahy, jejíchž celkem šest dílů vyšlo postupně v letech 1996–2017.

Formou rozhovoru se Gruša vrací zejména k literárnímu dění 60. a 70. let, vlastním zkušenostem s literárním časopisem Tvář, ale zamýšlí se i nad obecnými otázkami české kultury.

Čínská bojová umění kung-fu jsou cestou mistrovského ovládnutí sebeobrany a fyzických dovedností, která si na Západě získává stále větší oblibu.

Časopis Ústavu dějin umění.

Vynikající historik umění Michael Baxandall v knize rozebírá stíny a vizuální poznání, které nám přinášejí, přičemž čerpá ze současné kognitivní vědy, z teorií vizuálního vnímání osmnáctého století a dějin umění.

Sborník přináší kulturněhistorické studie přátel a kolegů Zdeňka Hojdy. Zaměřují se na všechny oblasti – mezi kulturou a uměním -, které jsou oslavenci blízké: črty z dějin umění, střípky ze severské historie, jazykové hříčky, postřehy z cest.

Obrazové dějiny filozofie se zabývají dvěma sty osmdesáti důležitými tématy západní filozofické tradice (od Bohyně Matky až k postmoderně).

Sborník je výsledkem činnosti expertní skupiny.

Po dvou letech opět vychází ve spolupráci se sušickým Muzeem Šumavy další, již XIV. svazek Vlastivědného sborníku Muzea Šumavy v Sušici.

Kniha se pokouší překonávat zažité stereotypy o izolovanosti moderního a současného českého umění a o nemožnosti diskutovat jeho význam pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci.

Sborník příspěvků vytvořených k tématu 5. ročníku stejnojmenného filmového festivalu volně navazuje na první "průkopnický" svazek, který vyšel pod edičním vedením historika Petra Kopala v roce 2005 (nakl. Lidové noviny).

Tiché revoluce uvnitř ornamentu v anglické verzi.

Kultovní kniha vydaná před třiceti lety Jazzovou sekcí konfrontuje umění šedesátých a sedmdesátých let s uměním klasickým.

Eseje o umění.

V dnes již klasické knize rozvíjí Jean Starobinski brilantní úvahy o spojení a souvislosti dvou fenoménů konce osmnáctého století, revoluce a umění.

V knize Před časem se autor zabývá možnostmi „pravdivosti“ obrazu, vztahem člověka k obrazu, k tomu, co je vidět, a k tomu, co je skryté.

Kniha nizozemského historika a teoretika umění pojednává o původu kultury ve hře.

Rakouský filozof a teoretik dějin vědeckého poznání Paul K. Feyerabend ve spisu překonává tradiční představu neslučitelnosti teoretického a estetického diskursu a dějiny vědy chápe jako pluralitu stylů, kterou nacházíme i v dějinách umění.

V této knize je koncentrován autorův vyzrálý styl s otevřeným antimonarchistickým a antiklerikálním postojem i osobitým ironickým glosováním lidských dějin.