Výsledek pro: Dějiny umění

Základní práce francouzského medievalisty přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění.

Kniha poprvé představuje na základě rozsáhlého archivního studia a diskurzivní analýzy textů dějiny akademického oboru dějiny a teorie umění v nynějším Česku od konce druhé světové války do počátku normalizace.

Architektura v letech 1918-1945 na území Československa a Protektorátu Čechy a Morava vznikala na základě výrazně proměnlivých zadání v čase a místě.

Pierovo tajemství reprezentuje pokus přenést koncept mikrohistorie do světa umělců a humanistů italského 15. století.

Kniha vzešla ze záslužné badatelské práce Dr. Pavla Štěpánka, portugalisty a profesora dějin umění, jenž zasvětil významnou část svého života historie některých zemí portugalského jazyka.

Umělecko historická monografie mapující sochařskou tvorbu ve veřejném prostoru všech městských částí Ostravy od konce XIX. století do současnosti.

Sto let od narození Karla Malicha (1924–2019) reviduje a sumarizuje historik umění Karel Srp poznání jednoho z nesmrtelných českého umění.

Bulletin č. 69 byl koncipován jako platforma pro sebereflexi muzea umění, v němž je každodenně jeho zaměstnanci, ale i návštěvníky prováděna velmi specifická činnost: interpretace na straně instituce a recepce na straně diváka.

Monografie se věnuje teorii a dějinám umění, estetice a umělecké kritice Miroslava Tyrše (1832–1884) a analyzuje jeho rozsáhlé dílo, které zůstalo ve stínu tělocvičného hnutí.

Kniha obsahuje historickou studii o podmínkách vystěhování židů a vývozu uměleckých předmětů za druhé Česko-Slovenské republiky i v prvních letech protektorátu.

Kniha je nejrozsáhlejším Duchampovým mluvený komentářem, jehož kouzlo spočívá v jednoduchosti, s jakou svůj komplexní přístup k práci, životu a umění tlumočí.

Historička umění Julie Jančárková sleduje na základě jedné z nejkvalitnějších sbírek ruského umění z Galerie výtvarného umění v Náchodě obecnější téma.

Problém reprodukce či reprodukovatelnosti je kanonickým motivem úvah o fotografii a ztělesněním její hraniční povahy. Mezi nejvýznamnější příspěvky k této diskusi patří teoreticko-kurátorská koncepce „imaginárního muzea“ Andrého Malrauxe.

Monografie, do které přispělo deset domácích i zahraničních autorů, odborníků v oblastech dějin umění a historie, se zabývá různými aspekty uměleckého i politického života chorvatského sochaře Ivana Meštroviće (1883–1962).

Publikace je souborem studií, které navazují na starší teatrologické práce tohoto druhu. Pracuje jak s dobovou literaturou, tak s obsáhlým souborem archivních materiálů, využívá znalostí napříč spektrem dějin umění.

Monografie přináší mezioborový pohled na portréty učenců, lékařů, kněží, básníků a dalších intelektuálních profesí raného novověku.

Předkládanou encyklopedií zaplňuje brněnský umělecký historik Jaroslav Sedlář mezeru v české literatuře o dějinách moderního umění.

Anglická verze publikace, která souhrnně představuje bohatství uměleckých památek vzniklých v českých zemích v 1. polovině 19. století a odrážejících osobitý umělecký, ideový a hodnotový proud, který bývá tradičně označován pojmem biedermeier.

Publikace "Někdy v sukni. Umění 90.let" je koncipována nejen jako výstavní katalog, ale i jako kniha mapující transformaci českého výtvarného umění v 90. letech.

Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.