Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna je prvním podrobným zpracováním dějin knihovny Židovského muzea v Praze, jež je nyní plně funkční moderní institucí s reprezentativním fondem nejen bohemikálních judaik a hebraik.
Je zpěvák, skladatel, konferencier, jedna z prvních opravdu velkých hvězd naší populární hudby a pamětník. Proto může ve své nové knize vyprávět o pětasedmdesáti letech, které prožil v českém showbyznysu.
Studie doplněné rozhovory a anketou o psychologii herecké tvorby věnují pozornost vzniku divadelního studia DISK, odkud vyšli na profesionální dráhu nejenom J. Adamová a J. Pleskot, ale i mnoho dalších příslušníků této generace.
Obsáhlá a obrazově bohatě vypravená kniha je vyvrcholením autorova mnohaletého zájmu o problematiku sběratelství. Je určena nejen odborné veřejnosti, ale všem zájemcům o výtvarné umění a kulturní historii, současným sběratelům a obchodníkům s uměním.
Reprezentativní výběr textů o definici umění, které jsou součástí diskuse probíhající v angloamerické estetice od padesátých let 20. století do současnosti.
Kniha slučuje dva texty historika Jana Peiskera (1851-1933): záznam autobiografického vyprávění vydaný jako bibliofilie v roce 1943 a pro tisk upravenou přednášku Kdo byli naši předkové, co jsme po nich v sobě zdědili.
Paul Johnson čtenářům předkládá působivý portrét jednoho z nejvýznačnějších amerických prezidentů, mnohými považovaného za nejoblíbenějšího Američana všech dob.
Americký investigativní novinář Steven Lee Myers přináší barvitý obraz muže, který se z řadového agenta KGB vyšvihl až na vrchol vládní pyramidy – stal se ruským prezidentem.
Jan Calábek (1903–1992) brněnský vědec, botanik, pedagog, filmař a experimentátor se řadí k průkopníkům vědecké kinematografie. Jeho časosběrná metoda natáčení mikro života rostlinné říše získala významné mezinárodní renomé.
Na přelomu 19. a 20. století se dosud nepříliš významné město Kladno mění na centrum těžkého průmyslu. Do tohoto prostředí vstupuje pozoruhodná osobnost sládka místního pivovaru Otakara Zachara (1870-1921).
Hudební skladatel Viktor Ullmann (1898–1944) bývá počítán mezi tzv. „terezínské skladatele“, neboť zde, v „ghettu“ Terezín a poté v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim, se tragicky uzavřel jeho životní osud.