Dvacáté čtvrté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny se tentokrát točí kolem otázky co a proč považujeme v umění za nové? Odpovědi najdeme v pěti textech, z nichž každý se dívá na problém z jiného úhlu.
Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.
Tato knížka provede čtenáře historií obrazů, od pravěkých jeskynních maleb až po obrazovku počítače nebo chytré telefony. Jak a proč se člověk už od věků umělecky vyjadřuje obrazem? A kam dál se bude zobrazování ještě ubírat?
Kniha obsahuje širší studii o pojmu inverzní romantiky v kontextu současného umění a myšlení. Dále představuje pět předních současných umělců (I. Pinkava, J. Bolf, M. Gerboc, J. Petrbok, R. Stipl).
Dějinné epochy a jejich vývoj, významné osobnosti, umění, věda - to vše tvoří pestrou mozaiku křesťanské kultury, kterou čtenáři přibližuje kniha renomovaných historiků.
Sborník vydaný Ústavem dějin umění AV ČR obsahuje dvacet příspěvků v anglickém nebo německém jazyce, přednesených na mezinárodní konferenci, věnované barokní nástěnné malbě ve střední Evropě.
Cílem publikace, kterou v roce 2021 vydala GAVU Cheb ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. u příležitosti stejnojmenné výstavy, není souhrnné zpracování tvorby Jaroslavy Pešicové.
Titul knihy Trans montes. Podoby středověkého umění v severozápadních Čechách odkazuje k modelu otevřené kulturní výměny v uměleckém regionu, který se rozkládá podél zemské hranice mezi Čechami a Saskem.
Existuje nějaký přístup k hodnotové struktuře zahrad, který by byl přiměřený jejich obecně přisuzovanému významu, avšak který by je nepodřazoval pod instituce uměleckého světa?
První svazek nové edice Dějiny Evropy podává přehled dějinné epochy, ve které se položily základy pro pozdější evropské dějiny: řeckého a římského starověku.
První svazek nové edice Dějiny Evropy podává přehled dějinné epochy, ve které se položily základy pro pozdější evropské dějiny: řeckého a římského starověku.
Začal psát v době, kdy byl novinkou surrealismus. Žil natolik dlouho, aby stačil referovat o postmodernismu. Životní osudy Jindřicha Chalupeckého (1910–1990) jsou i příběhem české kultury.
Publikace představuje doposud opomíjený segment kulturního dědictví specifického regionu na hranici dnešní České republiky a Polska – měšťanský dům v období renesance.
Kniha je založena na průzkumu různých typů písemných a ikonografických pramenů, archeologicky zmapovaných situací a analýze stavebních prvků dochovaných ze všech etap vývoje této stavby.
Praha rudolfínská přivádí čtenáře do časů vlády Rudolfa II. (1576– 1611), kdy se Praha stává metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.