Výsledek pro: Dějiny umění

Jedná se o svazek věnovaný památkám města Českého Krumlova.

Problém reprodukce či reprodukovatelnosti je kanonickým motivem úvah o fotografii a ztělesněním její hraniční povahy. Mezi nejvýznamnější příspěvky k této diskusi patří teoreticko-kurátorská koncepce „imaginárního muzea“ Andrého Malrauxe.

Monografie, do které přispělo deset domácích i zahraničních autorů, odborníků v oblastech dějin umění a historie, se zabývá různými aspekty uměleckého i politického života chorvatského sochaře Ivana Meštroviće (1883–1962).

Tematické číslo časopisu Paměť a dějiny 3/2025 má v titulu „ženy ve stínu dějin“. Gwendolyn Albert píše o nucených sterilizacích romských žen.

Vzrušující cesta po nejvíce kreativních a katastrofických f*ck ups v lidské historii aneb Co vše jsme kdy pořádně podělali – od našeho prvního předka, který spadne ze stromu, až po nejpozoruhodnější selhání současnosti.

Publikace je souborem studií, které navazují na starší teatrologické práce tohoto druhu. Pracuje jak s dobovou literaturou, tak s obsáhlým souborem archivních materiálů, využívá znalostí napříč spektrem dějin umění.

Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje.

Monografie přináší mezioborový pohled na portréty učenců, lékařů, kněží, básníků a dalších intelektuálních profesí raného novověku.

Předkládanou encyklopedií zaplňuje brněnský umělecký historik Jaroslav Sedlář mezeru v české literatuře o dějinách moderního umění.

Příspěvky a studie zaměřené na regionální dějiny, přírodu a osobnosti Šumavy a Pošumaví.

Publikace přináší příspěvky 18. a 19. zasedání k problematice sepulkrálních památek. Tyto mezinárodní vícedenní konference pořádá Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. od roku 2000.

Anglická verze publikace, která souhrnně představuje bohatství uměleckých památek vzniklých v českých zemích v 1. polovině 19. století a odrážejících osobitý umělecký, ideový a hodnotový proud, který bývá tradičně označován pojmem biedermeier.

Základní práce české předválečné historiografie, která patří ke zlatému fondu českého dějepisectví.

Ve své druhé monografické publikaci, v nichž se věnuje mimořádným zjevům světové historie, se Vladimír Liška zaměřil na zřejmě nejzáhadnější postavu evropského středověku, jejíž fascinující osudy nemají žádného srovnání – Johanku z Arku...

Středoevropská etnika si vytyčila jiný cíl. Jejich tvářnost určil proces „národního obrození“. Byla to touha po vytvoření nikoliv byrokratického státu, ale soudržné lidské pospolitosti vyznávající společné hodnoty.

Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.

Jednotlivé kapitoly učebnice obsahují charakteristiku probíraného žánru, popř. období, významných autorů, jejich děl a další zajímavosti.

Publikace "Někdy v sukni. Umění 90.let" je koncipována nejen jako výstavní katalog, ale i jako kniha mapující transformaci českého výtvarného umění v 90. letech.

Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.

Strhující životní příběh vynikající sochařky Mary Duras (1898–1982) se odehrál na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, které významně ovlivnily její soukromý i umělecký život.