Kniha renomovaného cambridgeského historika, předního představitele vlny "nové historie", se zabývá změnami statutu vědění a poznání v raně moderní době.
Díl tento prvý "Piva v písních" obsahuje úvodních 250 z celkových 700 lidových, znárodnělých či umělých písní o pivu z první dekády 20. století,
tedy v belle époque, v krásných časech.
Autorky a autoři této knihy se snaží překračovat některé hranice a dichotomie, jež byly určující pro starší bádání. Ukazují vážné polohy středověké směšnosti, ale i radostnou povahu vážného ve středověké literatuře a umění.
Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna je prvním podrobným zpracováním dějin knihovny Židovského muzea v Praze, jež je nyní plně funkční moderní institucí s reprezentativním fondem nejen bohemikálních judaik a hebraik.
Kniha je zasvěcena historickému, uměleckému a duchovnímu odkazu starověkého Egypta. Prostřednictvím chronologicky uspořádaného textu jsou osvětlovány hlavní historické události, kulturní a společenské procesy i náboženská (magická a duchovní) přesvědčení.
Johanes Itten byl expresionistický malíř, designér, profesor a vizuální teoretik úzce spojený s Bauhauskou školou. Ve své nejvýznamnější knize Umění barvy představuje různé přístupy k barvám a ilustruje teoretické koncepty na svět. uměleckých dílech.
Je zpěvák, skladatel, konferencier, jedna z prvních opravdu velkých hvězd naší populární hudby a pamětník. Proto může ve své nové knize vyprávět o pětasedmdesáti letech, které prožil v českém showbyznysu.
Studie doplněné rozhovory a anketou o psychologii herecké tvorby věnují pozornost vzniku divadelního studia DISK, odkud vyšli na profesionální dráhu nejenom J. Adamová a J. Pleskot, ale i mnoho dalších příslušníků této generace.
Na svůj dnešní pokrok v lékařských vědách jsme hrdí. Existuje však bezpočet svědectví prehistorického léčebného umění, jež se při srovnání s naší dobou rozhodně nemusí stydět.
Dějiny budování Národního divadla jsou zpravidla podávány jako zhmotnělý obraz uskutečněných cílů našeho obrození, neboť toto divadlo se stalo živým pomníkem nádherného úsilí českého národa o zařazení mezi nejkulturnější země tehdejšího světa.
Carmen Renate Köperová sestavila tuto knihu nejen s úmyslem zachytit kus orální historie, ale zároveň chtěla i varovat současnou společnost před hrozícím nebezpečím opakování katastrofy druhé světové války.
