Dne 15. srpna to začalo. Pokryla nás dělostřelecká palba a palba Stalinových varhanů, která trvala hodiny. Stále si pamatuji, že právě v tu noc došlo k zatmění měsíce. Vypadalo to, že se to perfektně hodí do nálady soudného dne.
Šokující příběhy z druhé světové války. Rok 1946, Świdnica. Do města přijíždí transport vězňů – bývalých esesmanů, katů v koncentračních táborech. Mezi nimi se nacházejí i strážní z koncentračního tábora Gross-Rosen.
Hitlerův vpád do Polska v září 1939, znamenaly první brutální akt druhé světové války. Avšak celé toto tažení bývá často přehlíženo na úkor ostatních monumentálních střetnutí, která následovala dalších následujících šesti letech.
Kniha se opírá o archivní výzkum aktivity poslankyň v Národním shromáždění, věnuje se ale i ženám v ÚV KSČ a ve vládě a také nastiňuje širší historický, sociologický a ideologický kontext postavení žen v politice i v každodenním životě.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Na pozadí politického boje se v knize odvíjí příběh obnovy čs. měny po 2. světové válce, která musela být reformována, aby hospodářské škody nenarůstaly.
Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.
Německý vpád do Polska 1. září 1939 znamenal počátek 2. světové války. Výsledek tažení byl vzhledem k poměru a vybavenosti armád obou států předem rozhodnutou záležitostí. Její průběh se však předvídat nedal.
Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Čeští a polští historikové v této knize přibližují nejdůležitější otázky vzájemných vztahů a jejich různých podob, všímají si také širšího mezinárodního kontextu.
Mocenské plány ansbašských (franských) Hohenzollernů se vedle Východního Pruska orientovaly také na Slezsko, které bylo vhodným nástupištěm pro jejich expanzi ve střední a východní Evropě.
Vzpomínky Sylvy Součkové nejsou jen pouhým popisem jejích životních cest a hledání duševního rovnováhy, ale i hlubokou reflexí rodinných a společenských vztahů ženy, jejíž osud silně ovlivnila 2. světová válka a komunistický režim po roce 1948.
Tato kniha obsahuje více než dvě stě dosud nezveřejněných dopisů polní pošty, jejichž pisateli byli členové armády bojující u Stalingradu. V rozsáhlém eseji je pak nastíněn vznik "stalingradského mýtu".
