Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
Nádhery a hrůzy minulého století ožívají v esejích o českých i světových osobnostech a událostech. Časový odstup napomáhá novým pohledům na T. G. Masaryka a spolužití Čechů a Němců v rakouské monarchii, na Chartu 77, apod.
Kniha je vynikající studií života a doby apoštola Pavla. Renomovaná americká historička velice přístupným a čtivým stylem navazuje na svá předchozí díla věnovaná sv. Augustinovi, Ježíši Kristu coby historické postavě a období raného křesťanství.
Za tři dekády našeho polistopadového vývoje nejsou se jménem Václava Klause spojeny pouze zásadní historické události, jež formovaly naši současnost. Václav Klaus rovněž patří k největším hybatelům veřejné diskuse v naší zemi.
Rozsáhlý esej profesora Petra Čorneje je věnován vývoji a proměnám pohledu na nejvýznamnějšího husitského vojevůdce v průběhu 6 staletí. Ukazuje, jak se Žižkovo hodnocení měnilo a zrálo v souvislosti s dobou, ve které se formovalo.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
Svět podle Trumpa vypráví příběh o současné Americe, jejích vnitřních sporech, snahách a ideálech, které formují její politiku. Kniha kombinuje reportážní postřehy, eseje a analýzu, je však čtenářsky srozumitelná a místy také vtipně sarkastická.
Kniha Zvolili svobodu je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko orwellovskou skutečností, v níž žili.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
František Kriegel je dnes znám širší veřejnosti pouze jako ten, který jediný v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevský protokol. Životní osudy tohoto komunisty, lékaře a vojáka na několika frontách druhé světové války jsou ovšem o poznání spletitější.
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval.
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.
Kromě 244 dopisů, které si Havel s Prečanem vyměnili v letech 1983–1989 jsou v knize otištěny dva jejich dopisy z přelomu let 1978–1979. V úhrnu je to dosud nejpodrobnější svědectví o tom, co učinilo z Václava Havla vůdčí postavou.
Kniha Fenomén Angela Merkelová přináší osobitý pohled dlouholetého berlínského zpravodaje České televize na tuto zásadní osobnost světové politiky, a také na proměny, které Německo za její vlády prodělalo.