Kolektivní monografie je unikátní sbírkou esejí věnujících se historickému, politickému, ekonomickému a společenskému vývoji v zemích nacházejících se v regionu Blízký východ.
Kniha je souborem dvanácti esejů, v nichž autor s výsostnou filozofickou erudicí zkoumá každodennost našeho života z úhlů, které otvírají nečekané pohledy a odhalují skryté souvislosti.
Kniha esejů Odsouzeni k modernitě dokládá v jedenadvaceti kapitolách jednoduché tvrzení: Ani moderní společnost se nevyhnula tomu, o čem byli staří Řekové přesvědčeni, že je osudem veškerých dějin. Nevyhnula se pohybu v kruhu.
Německy píšící filozof korejského původu Byung-Chul Han, jehož knihy byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků, přináší pronikavou diagnózu doby. Han analyzuje celou řadu jevů a procesů, které nelze uspokojivě objasnit nástroji tradiční psychologie.
V esejích, které psali společně specialisté na sovětskou a německou historii, se autoři pokoušejí znovu promyslet a přepracovat podstatu obou systémů - stalinismu a nacismu.
Soubor esejů jednoho z nejuznávanějších sociálních vědců dneška nabízí sociologicky a historicky promyšlený pohled na současný světový vývoj. Kniha je důstojným protějškem známých prací Fukuyamových a Huntingtonových a také jejich kritikou.
Maffesoliho esej se nevrací jen k dějinám pojmu nomádství, ale pokouší se tento jev obohatit interpretačním kontextem fenoménu bloudění, hledání, touhy neustále unikat.
Ve třech esejích - Tudy šel člověk, Testament Mistra Wu, In Questo Campo - autor shrnuje celoživotní zkušenost estetického vnímání a chápání řádu umění v živé zkušenosti našeho bytí.
Rozsáhlý esej profesorky českého původu na quebecké katedře literárních věd, zabývající se Kunderovou románovou (česky psanou) tvorbou, pojednává o autorovi výlučně jako o romanopisci, nikoliv jako často předtím filozoficky.
Výbor textů Václava Klause, které se týkají Evropy, evropské integrace a našeho perspektivního členství v ní za uplynulých 8 let od vzniku samostatné České republiky.
Marshall McLuhan (1911–1980) je jedním z nejvýznamnějších teoretiků masových médií a sociologů kultury a jeho dílo patří k základním pilířům společenských věd.
Cílem sborníku je formulovat z levicových pozic znovu přitažlivou představu budoucnosti, protože právě o přitažlivost levice v posledních letech přišla. Levicová témata přitom nezmizela, stejně jako nezmizelo vykořisťování a arogance kapitálu.
Kniha významného polského historika Andrzeje Chwalby mapuje vývoj země od jednání zástupců vládní moci, Solidarity a církví u kulatého stolu v roce 1989, které umožnilo první svobodné volby ve východním bloku, až po období vstupu země do Evropské unie.
Proč nastal po roce 1945 český „rozvod“ se Západem? Jaký byl život za „železnou oponou“? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová „studená válka“? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill?