Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
Nádhery a hrůzy minulého století ožívají v esejích o českých i světových osobnostech a událostech. Časový odstup napomáhá novým pohledům na T. G. Masaryka a spolužití Čechů a Němců v rakouské monarchii, na Chartu 77, apod.
Za tři dekády našeho polistopadového vývoje nejsou se jménem Václava Klause spojeny pouze zásadní historické události, jež formovaly naši současnost. Václav Klaus rovněž patří k největším hybatelům veřejné diskuse v naší zemi.
Rozsáhlý esej profesora Petra Čorneje je věnován vývoji a proměnám pohledu na nejvýznamnějšího husitského vojevůdce v průběhu 6 staletí. Ukazuje, jak se Žižkovo hodnocení měnilo a zrálo v souvislosti s dobou, ve které se formovalo.
V roce 2021 připravil k 80. narozeninám Václava Klause dlouholetý spolupracovník IVK Dr. Tomáš Břicháček unikátní dárek, knihu s prostým názvem Myšlenky obsahující unikátní soubor jeho citátů, výroků a úvah.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
Svět podle Trumpa vypráví příběh o současné Americe, jejích vnitřních sporech, snahách a ideálech, které formují její politiku. Kniha kombinuje reportážní postřehy, eseje a analýzu, je však čtenářsky srozumitelná a místy také vtipně sarkastická.
Kniha Zvolili svobodu je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko orwellovskou skutečností, v níž žili.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval.
Kromě 244 dopisů, které si Havel s Prečanem vyměnili v letech 1983–1989 jsou v knize otištěny dva jejich dopisy z přelomu let 1978–1979. V úhrnu je to dosud nejpodrobnější svědectví o tom, co učinilo z Václava Havla vůdčí postavou.
František Kriegel je dnes znám širší veřejnosti pouze jako ten, který jediný v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevský protokol. Životní osudy tohoto komunisty, lékaře a vojáka na několika frontách druhé světové války jsou ovšem o poznání spletitější.
Zdeněk Dobrý o svém díle říká: „Přes třicet let zapomínáme, vedle velkých osobností, že máme znát souvislosti všech dramatických událostí, které na světová jeviště přináší čas.
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.