Ojedinělý sborník autorských textů předního českého sociologa a myslitele, který byl sestaven ještě za jeho života s jeho korekturami. Vychází jako 14. svazek edice u příležitosti udělení CENY Vize97 D. a V. Havlových.
Nová kniha Františka Koukolíka Drby je určena širšímu okruhu čtenářů a pojednává o nejčastější a nejrozšířenější lidské činnosti ve všech dobách a místech.
Maffesoliho esej se nevrací jen k dějinám pojmu nomádství, ale pokouší se tento jev obohatit interpretačním kontextem fenoménu bloudění, hledání, touhy neustále unikat.
Le Goffova teoreticky založená kniha stála před dvěma desetiletími u počátků dnes módního tématu sociokulturní paměti. V několika navzájem provázaných esejích se zde Le Goff zamýšlí nad mechanismy konstruování individuální a kolektivní paměti.
Kolektivní monografie je unikátní sbírkou esejí věnujících se historickému, politickému, ekonomickému a společenskému vývoji v zemích nacházejících se v regionu Blízký východ.
Kniha je souborem dvanácti esejů, v nichž autor s výsostnou filozofickou erudicí zkoumá každodennost našeho života z úhlů, které otvírají nečekané pohledy a odhalují skryté souvislosti.
Kniha esejů Odsouzeni k modernitě dokládá v jedenadvaceti kapitolách jednoduché tvrzení: Ani moderní společnost se nevyhnula tomu, o čem byli staří Řekové přesvědčeni, že je osudem veškerých dějin. Nevyhnula se pohybu v kruhu.
Cílem sborníku je formulovat z levicových pozic znovu přitažlivou představu budoucnosti, protože právě o přitažlivost levice v posledních letech přišla. Levicová témata přitom nezmizela, stejně jako nezmizelo vykořisťování a arogance kapitálu.
Kniha poprvé u nás ve větším rozsahu představuje dílo významného sociologa 20. století Alfreda Schütze a přináší první překlady jeho textů. Studie o A. Schützovi jsou v češtině a slovenštině, překlady jeho textů ve slovenštině.
Jak čteme? Co je to akt čtení? Můžeme mluvit o „národní“ (v daném případě české, francouzské a německé) četbě románu Obsluhoval jsem anglického krále, a pokud ano, za jakých podmínek a do jaké míry?
Ve středu zájmu lékaře a filosofa Jana Poněšického je zkoumání kontroverzního názoru na to, zda je člověk dobrý či zlý, odkud se bere jeho nenávist, co vyvolává pocity agrese a za jakých podmínek vyúsťují do mezilidských vztahů a chování.
Tvůrci publikace Humanitní vědy dnes a zítra, významní představitelé našich současných humanitních věd, se snaží z úhlů pohledu svých konkrétních oborů zodpovědět otázku, jaký je smysl věd o člověku a jejich budoucnost.
Miloš Zeman vstup do politiky neplánoval, byl do ní vržen okolnostmi. Plánoval si úplně jinou životní dráhu. V ruce držíte unikátní knihu, jejíž hlavní součástí je Futurologický sborník z přelomového roku 1968.