Z pera mezinárodně úspěšné autorky knih 101 esejů, které změní vaše myšlení, Tou horou jste vy.
Rok změny je sbírkou 365 každodenních zamyšlení nad hledáním odvahy k tomu, abyste se stali člověkem, kterým jste vždycky chtěli být.
Rozsáhlý svazek esejů, úvah, medailonů, literárních kritik, předmluv, doslovů a sloupků významného českého básníka, esejisty, prozaika a jednoho z našich nejvýznamnějších rozhlasových tvůrců posledního půlstoletí.
V knize se potkáte s tématy známými z denní publicistiky, jako je například dobrovolný odchod ze života, cit pro spravedlnost, touha po rovnosti, vlastenectví v současném světě, vliv neomarxismu, vyrovnávání se s minulostí i s budoucností.
Publikace je souborem esejí, které se postupně věnují jednotlivým aspektům vztahu textu a obrazu. Mitchell rozebírá reprezentace obrazové i verbální, souvislosti obrazu a jazyka, a to vše dokládá na velmi široké škále praktických ukázek.
Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Ve dvaceti esejích své knihy hledá autor příčinné vztahy, které se evropskými dějinami proplétají.
Druhé desetiletí jednadvacátého století, na které volně navázala neštěstí desetiletí následujícího, se při pohledu zpět nejspíš nestane idylickou momentkou v lidských dějinách, jako jsou například šedesátá léta 20. století.
Pomocí kritiky současných dominantních politických a hospodářských doktrín hledá příčiny rozštěpení světové pospolitosti, strmého růstu všestranné nerovnosti, úpadku potřeby demokracie a krize demokratického vládnutí.
Šestice literátů ze šesti evropských zemí se v této knize zamýšlí nad tím, co po pádu železné opony nahradilo spor liberální demokracie a komunismu. Společně s nimi zde hledáme odpovědi na otázky, jakým způsobem se projevuje krize západní civilizace.
Tisíc čísel a dvacet let Salonu Práva přináší výběr toho nejpozoruhodnějšího, co za uplynulé dvě dekády vyšlo v Salonu, literární a kulturní příloze deníku Právo.
Prozaik a esejista Josef Jedlička psal v 50. a na počátku 60. let po dobu více než dvanácti let dopisy svému staršímu příteli Václavu Wildovi. Jedličkovy dopisy jsou mimořádným literárním dílem, skutečnou kulturní a společenskou kronikou své doby.
Mojmír Grygar v esejistických úvahách o válce jako zvláštním společenském fenoménu se pokouší odpovědět na palčivé otázky, které dnes zaměstnávají veřejnost na celém světě.
Kniha Milana Nápravníka Avantgarda a iluze přináší výbor z autorových studií, esejů či jiných textů, které pojednávají o historii levicové kulturní avantgardy a v širším smyslu o problematice vztahu surrealismu a novodobých politických ideologií.
Martin Buber (1878–1964) začal psát tento sedmnáctidílný esej v Jeruzalémě, v těžkém období občanské války v r. 1948. Předcházela mu léta bádání, přednášek i reflexí na téma pojetí víry, spásy a Mesiáše v judaismu a křesťanství.
Kniha představuje výbor esejů, které Jiří Pehe publikoval v různých periodikách mezi roky 2011 a 2015. Jejich ústředním tématem je myšlenka, že jsme svědky i aktéry zásadní proměny západní civilizace, tak jak ji známe od doby osvícenství.
Nevšední esej Radky Denemarkové o holocaustu a mocenských mechanismech moderní společnosti s působivými portréty posledních dosud žijících českých obětí nacismu z dílny Karla Cudlína.
