Originální a osobité úvahy zejména o "pokleslých" formách umění (kabaret, "vyskočilovské ne-divadlo", knižní řada Harlekýn, pornografie ad.) a jeho čelných představitelích.
Kniha psychologických esejů z pera Virginie Satirové spatřila světlo světa dlouho po její smrti. Tohoto úkolu se společně s týmem editorů ujal její blízký spolupracovník John Banmen, který vybral a upravil některé autorčiny starší texty.
Kniha čtrnácti krátkých esejů představuje nemainstreamový pohled na nakladatelskou praxi. Hovoří o zodpovědném přístupu k vydávání knih, který přirovnává k organickému zemědělství.
V této sbírce esejů David Graeber otevírá řadu témat, včetně politické strategie, globálního obchodu, zadluženosti, představivosti, násilí, estetiky, odcizení a tvořivosti.
Knižní esej George Kublera představuje specifický přínos poválečné Ameriky k dějinám umění. Snaží se založit metodu dějin umění nově a jinak – tak, aby se daly použít na zhodnocení jakékoli umělecké kultury, nikoli jen evropské tradice.
Soubor více než osmi desítek esejů z pera básníka, dokumentaristy a publicisty Miloše Doležala svým rozpětím, vrstevnatostí a výtečnou stylistickou úrovní vstupuje do esejisté řady nakladatelství Torst.
Zásadní esej významného italského spisovatele a dramatika, nositele Nobelovy ceny za literaturu (1934) Luigiho Pirandella na téma humor, humorismus, postavení a chápání klasického a moderního humoru, ale i smích, směšnost a ironie...
Kniha představuje ucelený soubor Topinkových metaliterárních textů, a to od rozsáhlých esejů publikovaných především v 60. letech v Sešitech pro literaturu až po příležitostné úvahy z let 90.
Dva vtipné eseje italského historika, poprvé vydané v roce 1976 v USA a roku 1988 v Itálii, popisují dva zásadní fenomény lidské společnosti: pepř a lidskou blbost.
Kniha představuje souborné vydání autorových novinových článků a esejů z let 2014 až 2017, takříkajíc na závěr jeho novinářského působení, které trvá od roku 2001. Jaké jsou problémy euroamerické civilizace v pozdní době?
Kniha je souborem téměř všech článků, esejů a úvah mezinárodně uznávaného a dnes již legendárního exilového novináře A. J. Liehma, které pod pseudonymem Dalimil pravidelně publikoval v letech 1971–1989 převážně v římském exilovém časopise Listy.