Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
Dejiny hermeneutického myslenia sú súčasťou všeobecnejších dejín ideí a kultúry. Tieto dejiny nesú v sebe obrazové kódy, ktoré sa podpisovali pod naše používanie pojmov v rozličných vedných oblastiach.
Opírá se řeč o již danou zkušenost, nebo je zkušenost formována řečí?
Dává řeč smysl pouze v situaci, nebo je naopak podstatné, že její
významy každou konkrétní situaci překračují?
O integraci jako úkolu pro 21. století a současné situaci v Německu s Libuší Černou, koordinátorkou pro integraci v Brémách. Nad aktuálností poselství o kříži se zamýšlí Štěpán Hájek...
Čtvrtý ročník revue Parrésia opět přináší řadu příspěvků z oblasti východního křesťanství, a to jak pravoslavného (ortodoxního), tak jinoslavného (heterodoxního).
Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let.
Filosofie a jazyk je souborem článků napsaných během posledních zhruba deseti let. Spojuje je idea filosofického výkladu různých aspektů fenoménu jazyka a fakt, že nejsou určeny výhradně nejužšímu okruhu odborníků.
Soubor studií k Platónově etice a politice, v nichž autor na základě dialogického čtení hledá souvislost mezi péčí o duši, areté a spravedlností v obci a odpověoe na otázku po jednotě ctností a založení života na dialektice a dobru u Platóna.
Kniha Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
Autor v knize propojil své zápisky s postřehy a vytvořil jakousi "encyklopedii intelektuála", malé, někdy ironické úvahy a myšlenky širokého dosahu. Svébytné minimyšlenky představují originální, poněkud nezvyklou symbiózu vážného s nevážným.
Většina textů z této knihy byla v minulosti, ve větších časových odstupech, již publikována, převážně v Literárních novinách. Teprve jejich soubor ovšem potvrzuje to, co už bylo řečeno výše: Michal Ajvaz píše stále jednu knihu — a ta kniha je velice dobrá.
Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi.