První česko-anglické dvojjazyčné vydání z Roberta Fulghuma.Bilingvní elektronická kniha s funkcí odskoku mezi češtinou a angličtinou ve formátu ePub a mobi.
Když jsem se na konci léta v roce 1969 vracel z Francie do Čech, tušil jsem, že se vracím do nejistot. Ale také jsem už věděl, že psát mohu jen česky a já psát chtěl. Psát, nic jiného mně tenkrát nezbývalo, naděje na vydání nebyla žádná.
Portréty čtyř povahou i zájmy velmi rozdílných intelektuálů jsou opřeny o osobní vzpomínky, ale promítá se do nich také podrobná znalost působení a tvorby těchto postav české kultury 20. století.
Kde se v člověku bere síla a vůle, aby vyvázl živý z pekla sovětského gulagu? I na tuto otázku hledá ve svých povídkách odpověď Varlam Šalamov, zkušený prozaik, bývalý vězeň a autor rozsáhlého povídkového cyklu o Kolymě.
V knize autor ukazuje prostřednictvím sedmnácti monografických portrétů přibližujících vybrané ikony postsovětské kultury, co podstatného se děje v současném ruském umění a jeho provozu.
Kniha vzpomínek Petra Chudožilova není souvislým chronologickým vyprávěním, ale shrnuje velké množství pointovaných příběhů, jak je život přinášel. Je výpovědí autorské i lidské zralosti.
Román představuje moderní civilizaci v její ubohosti, je také autorovou poctou mistru horroru Stephenu Kingovi, sci-fi Isaacu Asimovovi a režiséru Georgi A. Romerovi.
Kniha Zvolili svobodu je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko orwellovskou skutečností, v níž žili.
Románový epos líčí barvité a dramatické osudy rodiny lotrinských kolonistů v rumunském Banátu v širokém záběru od třicetileté války po první polovinu 20. století. Autor zde vykresluje člověka jak rozpolcenou bytost, již žene vpřed touha a strach.
Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí.
Knihu ocení čtenáři psychologické literatury, rodinní příslušníci lidí s depresí, ti, kteří bojují nebo někdy bojovali s depresí, a užitečná bude i pro pomáhající profesionály.
Román „Sametová 17“ nepojednává o politice. 17 je číslo domu ve stejnojmenné liberecké ulici, kde bydlela jeho nezletilá milenka, studentka baletu. Hrdina románu přihrává do rytmu na umělecké škole, z které ho právě kvůli tomuto vztahu vyhodí.
Petr Holman nepředkládá čítanku o Otokaru Březinovi, ale výpověď o existenci nebo neexistenci hodnot, tvarů a vlastností březinovského fenoménu v dnešním světě, respektive výpověď o dnešním světě.
Výbor současné tchajwanské prózy V cizí kůži se obrací k tématu identity a naší schopnosti vyrovnávat se s překážkami a traumaty, které život přináší v průběhu dospívání a stárnutí, v době historických zvratů, politických tlaků, ...