Když se chorobopis mění ve scénář a všechno v dávnou vzpomínku, opakují a připomínají se děje, které patří do minulého světa a jsou skryté uvnitř v nás. Byl Sigmund Freud dobrý beletrista?
Tak jak ve vlnách se střídá den s nocí a trvání s pomíjivostí v příboji radosti, hledáme každý sebe. Kdyby existoval někdo, kdo sám od sebe vytuší co svět potřebuje a zařídí dřív, než se vysloví!
Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.
Třetí svazek Spisů Jana Trefulky obsahuje eseje, polemiky, texty publicistické a příležitostné, opatřené Poznámkou autora. Uzavírá vybrané Spisy v autorově uspořádání.
Výbor z deníků z cest po moři i po horách, eseje a úvahy přibližující život v zenových chrámech, vztah poezie a "primitivního" způsobu života, význam kmene a rodiny.
Texty mnohých forem: básně, písně, prózy, eseje… i zajímavé ilustrace. Vznikl barevný obraz, který vypovídá jak o době, tak o příběhu člověka: letí výškou a padá hloubkou.
This publication brings together new as well as existing essays, interviews, short stories, and reports from different fields and geographies on various issues, mapping the space of Eastern Europe.
Základem knihy se staly příspěvky přednesené na konferenci o životě a díle kritika, editora a redaktora Jana Lopatky (7. února 1940 – 9. července 1993), kterou Revolver Revue uspořádala v Praze roku 2016.
Wilson se zde představuje jako výrazný esejista s pronikavým viděním, jako člověk, který pro českou kulturu ve světě udělal v posledních čtyřiceti tolik jako málokdo jiný.
Tímto souborem předkládáme poprvé českému čtenáři výběr 21 esejů ze závěrečných let autorova života, sebraných v proslulých sbírkách Korzárské spisy (1975) a Luteránské listy (1976). Autor se v nich projevuje jako osamělý a nesmiřitelný kritik.
Tato originální publikace představuje autory, kteří nepatří k jedné generaci a nemají stejnou exilovou zkušenost, ale spojuje je inspirativní vzpomínka na texty, na něž v minulosti narazili a které je výrazně ovlivnily.
Tento soubor přednášek a esejů vznikl v době, kdy J. H. Newman spoluzakládal Irskou katolickou univerzitu (1851) a posléze se stal jejím prvním rektorem.
Česká metropole nepochybně náleží k nejpůsobivějším městům světa a vstupuje tak v různých podobách i do literatury. Autor, jenž se jejími literárními reflexemi zabývá dlouhodobě, vybral pro knihu Obrazy Prahy devět svých esejů.