Bohatě vypravená celobarevná publikace vychází ke stejnojmenné výstavě pozdně středověkých modlitebních knih v Národní knihovně ČR (Klementinum, podzim 2019).
Kniha obsahující dvacet povídek, úvah, esejí, historek i zážitků je především lidským povídáním nejen o klidných dnech, ale i o bouřlivých tragédiích dvacátého století.
Kniha je iniciační esejí k analýzám filmu, televize a audiovizuálních jevů obecně. Čtivým způsobem probírá problémy krize reprezentace, kterou zakoušíme v rozvinutém televizním a digitálním světě.
"Esemesky" jsou velmi intimní básnickou sbírkou Luboše Palaty (1967), jednoho z nejznámějších českých novinářů, válečného reportéra a nositele několika novinářských cen, včetně ceny Ferdinanda Peroutky.
Bhagat (vlastním jménem Johann Zeilhofer) působí v České republice již 12 let. Založil a vede Institut rodinných konstelací v Lažanech. Zaměřuje se na rodinné konstelace, jejichž prostřednictvím odhaluje vlivy skrytých sil v rodinných kolektivech...
Kniha, jejíž název Esencialismus – přestože neobvyklý - na první pohled neslibuje „marketingový trhák“, přesto se za ním skrývá obsahově zajímavý a velmi poučný text, vyznačující se srozumitelností, přístupností a zajímavostí výkladu.
Jak by to vypadalo, kdyby John Muir nebo Henry David Thoreau vytvořili o svých toulkách americkou krajinou komiks? Jak by zněl soundtrack míst, jako jsou Seattle, Salt Lake City, Portland či Vancouver?
Kniha nabízí čtenářům setkání s různými příběhy. Jsou to příběhy obrazů, soch, architektur, zlatnických předmětů i konceptuálních děl a všechny mají jedno společné — vyvolávají emoce.
Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou?
Amin Maalouf nás ve své knize nutí zamyslet se nad námi samotnými, nad tím, kam jsme náš svět dovedli, nad tím, jak se nevědomky snažíme sami sebe zničit.
Všichni mluví o vzdělání. Stalo se sekulární naukou spásy, od níž si slibujeme řešení všech problémů – od potírání chudoby až k integraci migrantů, od změny klimatu až k boji proti teroru.
Ruské hornické město Pyramida, které mělo být ztělesněním sovětské ideologie a bylo tak i prezentováno, bylo až do roku 1998 jedním z největších sídel na Špicberkách. Po ukončení důlní činnosti lidé místo opustili a zbylo jen město duchů.
