Dva texty o významných italských městech, kterými autor poukazuje na umění cestovat „básnicky“ a návštěvy cizích míst tak prožívat jako jedinečná dobrodružství.
Výjimečně prozíravý, ba prorocký text přináší pronikavou úvahu s nadčasovou platností o podstatě tyranské vlády a poddanství. Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují? Proč dobrovolně, ba ochotně slouží?
Kniha je určena širšímu okruhu čtenářů a pokouší se najít odpověď na otázku, co je moudrost. Hned v úvodu najdeme celou řadu definic moudrosti. Všechny se shodují v tom, že to není něco jednotného.
Kritik a teoretik umění Jindřich Chalupecký (1910–1990) významným způsobem ovlivnil kulturní život bývalého Československa. Jeho tvorbou prostupuje téma vztahu umění a společnosti a otázka, jak učinit moderní umění smysluplným.
Literární dílo Bohumila Hrabala patří mezi nejvýznamnější plody české kultury dvacátého století. Nedávno byly objeveny nahrávky Hrabalových adventních promluv. Tyto nahrávky vrhají na duchovní rozměr jeho myšlení a díla úplně nové světlo.
Kniha Ty dny v Praze obsahuje překlady pěti textů indického spisovatele Nirmala Varmy. Všechny texty spojuje mimo jiné to, že se odehrávají v Praze v 50. a na konci 60. let minulého století.
Soubor článků, úvah a námětů, které si nedělají nárok být kritickými, ale jen doporučují, aby některé poznatky z historie a společenské problémy byly opět posuzovány prostým zamyšlením, bez spekulace; selským rozumem, který se kamsi vytratil.
Monografie pojednává o hudbě ve filmu – jevu éterickém, pomíjivém a neuchopitelném slovy. Dnešní technologie filmového záznamu se neustále vyvíjejí, ale všichni tvůrci stále řeší odvěké otázky...
Kniha Smutná nevyhnutelnost chodu věcí staví do hlavní role historickou osobnost známou snad úplně každému a jejími ústy nabízí absurdně tragikomický pohled na dvacáté století.
Teoretický fyzik a podmanivý vypravěč Carlo Rovelli nás vezme na výpravu do nitra černé díry. Překročíme její horizont, ponoříme se do temného trychtýře a sestoupíme až na samé dno této trhliny ve vesmíru, kde končí čas a prostor.
Karel Skalický je mužem církve i společnosti. Jeho život se odehrává v hraničním pásmu těchto světů, v němž usiluje o intenzivní kontakt a dialog.
Do sborníku přispělo 26 autorů různých vědních oborů i různých náboženských vyznání.
Všude to bude nádherné, takové, jaké si to uděláš. Máš strach z neznáma, ale i křišťálovou jistotu, že domov máš všude. Zabloudit nemůžeš, všechno nosíš s sebou, kam dojdeš, tam je tvůj cíl…
Ovšemže i přes nepochybnou existenci podprahových vzájemných rezonancí mezi oběma účastníky psychoanalytických rozhovorů je přibližování nevědomých obsahů a hnutí řeči vědomý konečným smyslem cele psychoanalytické kúry.