Román Hledání ztracených snů je třetím „dílem“ zcela volné románové trilogie (Cesta do pekel Triáda 1999, Krajiny zjevení Argo 2021) odehrávající se od poloviny devatenáctého století do současnosti.
Popelův román v postapokalyptickém duchu líčí svět v lecčems podobný světu Topolova Citlivého člověka – svět, který se jeví jako neproniknutelný chaos, jenž vytrhal všechny tradiční kořeny a přináležitosti a nabízí jen provizorní přežívání.
Drásavé svědectví o životě prokleté generace obsažené ve čtrnácti povídkách. Sedmdesátá léta v Praze. Poslední beatnici a první androši v normalizaci. Putování umlčeným městem a hledání naděje v beznadějných časech.
Po tragické smrti manželky zůstává úspěšný podnikatel středního věku sám se svým osmiletým synem. Cítí, že aby dostál úkolu, který před ním stojí, musí něco podstatného změnit.
Tento nápaditý sešit povzbuzuje děti k dokončování obrázků tím, že budou rozpoznávat tvary a přiřazovat je k sobě. Úkoly v sešitě jsou sestaveny tak, aby se zvyšovala jejich obtížnost.
Aleš Brichta je jedním z našich nejznámějších metalových a rockových zpěváků. Ve své autobiografii Aleš vzpomíná na časy dobré i zlé, které prožil na pódiu i mimo něj.
Marcel Proust a jeho Hledání ztraceného času je kanonické literární dílo. Kdo je však skutečně přečetl řádek po řádku? Proto je zde tato kniha. Abyste o svém ztraceném čase nepochybovali.
Oblíbená série o rodině Bridgertonových se vrací v čase na konec 18. století k mladé Billie Bridgertonové, jejíž temperament se později projeví v mnoha dalších generacích. Billie je umíněná, nechová se jako dáma a celé dětství strávila potloukáním se po venkově s bratry Rokesbyovými.
Publikace je syntézou autorova celoživotního badatelského úsilí. Spojuje znalosti z oblasti literární teorie, historie i kritiky s esejistickou srozumitelností, komparatistickým zaměřením a znalostmi světové filosofie.
Kde je hranice mezi nevědomostí a záměrnou lží? I v třetím pokračování románu se šestnáctiletá Elena vydá po stopách tragické noci, která změnila osud jedné rodiny.
Satirický román Řím bez papeže psal Guido Morselli v roce 1966 jako sci-fi z blízké budoucnosti, odehrává se v naší nedávné minulosti a my ho dnes můžeme číst i jako výpověď o naší současnosti.
Matthew Wright ve dvousvazkové knize Ztracené tváře
řecké tragédie pojednává o ztracených hrách a téměř neznámých autorech, kteří v průběhu času zmizeli z mapy
žánru antické tragédie.