Příběh románu klasika sci-fi žánru je rafinovanou montáží subjektivních realit jednotlivých postav a nenápadně naznačují, že ´duševní choroba´ zůstává v různé míře existenční součástí reality každého člověka.
Jednu z klasických antologií Isaaka Asimova lze po více než čtvrt století od prvního vydání označit za „paleofuturistickou“, protože co se v našem světě mění rychleji než počítače a vše kolem nich?