Metafyzickému myšlení Tomáše Akvinského byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost. Přesto dosud zůstávají některá významná témata stranou patřičné pozornosti.
Tato kniha je první českou monografii, která se systematicky a kriticky věnuje pojetí morální odpovědnosti v díle židovského filosofa Hanse Jonase (1903–1993).
Filosofická prvotina Valeriána Magniho (1642) vychází ze středověké a renesanční metafyziky světla. Zároveň jeho přístup vykazuje určité subjektivistické rysy, neboť východisko filosofie spatřuje v analýze poznávacích aktivit filosofovy vlastní...
Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Kniha by mohla posloužit také jako zevrubnější uvedení do četby Kierkegaarda.
V řadě osobností z dějin filosofie i literatury, jejichž výkladu se Ivan Dubský (nar. 1926) po celý život soustavně věnoval, zaujímá přední místo Friedrich Nietzsche.
Tato kniha pojednává o klasických problémech a koncepcích filosofie mysli, jako je ontologický dualismus, analytický behaviorismus, fyzikalismus, teorie identity,
Od dob Filipova evangelia, v němž čteme, že „Království Otce je již rozšířeno na zemi, jenže lidé to nevědí“, až do světa súfijského islámu a dalších mystických směrů dnešní doby hledají spirituálně zaměření lidé za povrchním zdáním skrytého Boha.
Evangelický kalendář 2018 má formát liber amicorum, v níž si oslavenkyně – Českobratrská církev evangelická – spolu se svými přátelé připomínají, co zažili, co to pro ně znamenalo a co by rádi udělali v budoucnosti.
Autorova důslednost a systematičnost zde nevyúsťuje ve vytvoření jiného, dalšího systému. Ukazuje, že skutečné myšlení začíná právě tam, kde opouští systémy, definice, přihrádky a jiné „strnulé formy.
Husserlův přístup k otázce "Co je normální?" zřetelně ukazuje aktuálnost a živý smysl jeho myšlení, zároveň však naznačuje možnosti věrohodné a plodné polemiky s omyly a zmatky takzvaného postmodernistického uvažování.
Filosofie a jazyk je souborem článků napsaných během posledních zhruba deseti let. Spojuje je idea filosofického výkladu různých aspektů fenoménu jazyka a fakt, že nejsou určeny výhradně nejužšímu okruhu odborníků.
Odborná monografie o teologii církve Johanna Adama Möhlera (1796-1838) nás přivádí do období osvícenství a romantismu, jež tvoří myšlenkové předpolí duchovního vývoje 19. a 20. století.
Dějinné zamyšlení nad soupatřičností člověka a světa si všímá tradice mezi renesančním myslitelem Mikulášem Kusánským a filosofem německého idealismu G. W. F. Hegelem.
Zažíváme často situace, které zasahují výrazně do našeho života, do našeho osudu, které si však neumíme vysvětlit. Ve viditelném světě nenacházíme klíč k jejich pochopení.
Tato kniha nám dává „klíče“ na to, jako tvořit, jako se spojit s vyléčenou dualitou a takto dokázat vystoupit z iluze oddělení od všeho co je; jako rozšířit svoje vědomí a dosáhnut spojení, které jsme my, lidi ztratili a ztrácíme stále víc.
