Výsledek pro: Klíč k náboženství

V českých podmínkách je Žargon autenticity v zásadě první knihou, která přináší fundovanou kritiku Heideggerova myšlení.

Záměrem předkládané publikace je vyjasnit chápání transcendence ve Fenomenologii vnímání Maurice Merleau-Pontyho.

Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.

Tato studie nabízí pohled na liturgii tří významných dnů liturgického roku, které jsou zformovány do celku, jenž nese název „velikonoční třídení“. Tento liturgický prvek byl poprvé stanoven teprve před půl stoletím, přesněji v misále z roku 1970.

Ve svém stěžejním díle rozvíjí významný německý filozof téma nadčlověka z knihy Tak pravil Zarathustra, nadčlověka, který stojí mimo dobro a zlo.

Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem.

Sborník obsahující příspěvky k dějinám Českobratrské církve evangelické v českých zemích, ale i jejích předchůdkyň - církví augsburského a helvétského vyznání.

Výklad k dějinám pobožnosti k Božskému Srdci poprvé prezentuje práci českého jezuity, Františka Úředníčka SJ (1911–1969).

V rámci obratu „k věcem samým“, který charakterizuje fenomenologii, existují nicméně mezi jednotlivými filosofy, kteří se k ní hlásí, podstatné rozdíly. Právě ty chce tato kniha zřetelně ukázat.

Autor klade otázky ohledně lidské mysli z perspektivy evoluce a dokazuje, že šlo o sérii malých, ale revolučních kroků, díky nimž se vyvinuly jedinečné danosti lidské mysli.

Britský filozof v této knize představuje v krátkých, srozumitelně napsaných kapitolách dvacet pět klíčových myslitelů z celých dějin filozofie.

Sborník textů k problému času a časovosti.

Cílem předložené kolektivní monografie je představit českému čtenáři doposud nepříliš často pojednávané téma sémiotické historiografie.

Autor se snaží podat přehled všech současných způsobů výkladu Bible a vyváženě je zhodnotit. Ke každému z nich uvádí jeden příklad interpretace biblického oddílu Starého zákona a jeden zákona Nového.

Předkládaná studie je snahou o interpretaci tohoto nesnadno přístupného a bohatě komentovaného spisu.

Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z čelných míst.

V předkládané knize autor zkoumá, jak se k učení Ježíše Krista staví islám, a zabývá se otázkou ideologických a teologických rozporů mezi těmito dvěma světovými náboženstvími.

Ve studii z pozůstalosti Věčnost a dějinnost zkoumá Jan Patočka různé moderní koncepce člověka a zároveň formuluje svou vlastní filosofickou pozici. Studie završuje řadu článků, jimiž se Jan Patočka filosoficky vyrovnával s Rádlovou Útěchou z filosofie.

Kniha přináší výběr dnes již klasických textů, podstatných pro vývoj logiky ve druhé polovině 20. století.

Kniha se zabývá výkladem jednoho z nejpronikavějších filosofů dvacátého století, Ernsta Cassirera, o tom, co jsou to dějiny a proč mají takový význam pro moderního člověka.