Výsledek pro: Kosmova kronika česká

Čtenáře jistě zajímá, kde žije Pán cementárny, vrchní rozvaděč z Rozvodny a zda Údolí je vskutku tím Prokopským. To, na jakém sídlišti se odehrál hon z Eridanu 5 nebo kudy chodí zlý listonoš a Prsťák s Prstářem, by pak zajímalo rovněž policii.

O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes.

Pozoruhodný literární debut filmového scenáristy si čtenáře získá originálním příběhem a podmanivou obrazotvorností. Kronika soukromé apokalypsy očima malého dítěte je napínavá, děsivá i zábavná.

Tohle je kniha o nás a lidech kolem nás, hrdinech nového milénia, o jakých si čteme v mediálních zkratkách černých kronik, barevných magazínů a všetečných bulvárních plátků, kde každý z nás může být na kratičký okamžik zářící superstar.

Román Zbyňka Benýška Loutky boží je čtivou kronikou života generace narozené na začátku padesátých let, výpovědí o individuálních kořenech proměňujícího se společenského zla i neobyčejně působivým příběhem milostným.

Proč dostal támhle Pamuk Nobelovu cenu? A dostane ji i Dan Brown? Co všechno s tím mají společného ufoni a jak je možné, že SS přežila dodnes?

Vražda v pražském kadeřnictví a její vyšetřování – všední příběh, noticka do černé kroniky. Přesto však je leckdy potřeba mravenčí práce na rozpletení spletitých pavučin vztahů a nalezení pachatele.

Historická kronika z doby Lucemburků o pánech pětilisté růže se skládá ze dvou knih (Pán stříbrné růže a Válka růží) spojených do jednoho svazku. Osudy těchto Vítkovců jsou bezprostředně ovlivněny způsobem vlády Jana Lucemburského i Karla IV.

Je mnoho větších a známějších řek jako je Olšava. Spíš říčka, nežli řeka, ba dokonce potok, jak ji ve své kronice nazval kronikář Kosmas, je dnes stejně zapomenutá jako události, které se v jejím povodí kdysi odehrály.

Text představuje formálně zcela specifický útvar, kombinaci prozaického a veršového tvaru, promíšený také anglickými prvky. Byl podnícen autorčinou cestou do USA v roce 2010, kdy tam absolvovala poetry reading tour po východní a střední části země.

Na přelomu 13. a 14. století se odehrává historie zemanského rodu z Třešňové, která se začíná i končí na tvrzi pod hlubokým hvozdem.

Příběh z předválečných Sudet ukazuje, jak hluboká a bolestivá rána přetrvává ve vztazích, když jsou zasaženy fanatismem.

„Co teď? O čem mám zpívat, když o pár set kilometrů na východ bombardují paneláky, a dokonce i porodnice? Mezi zbraněmi mlčí múzy, vzpomněl jsem si. Jenže my jsme ještě pořád v zázemí a úlohou kultury je pomoci nám, abychom nezešíleli strachem, ..."

Oidipus Smutný, mladší příbuzný Holdena Caulfielda a Ignácia Reillyho, je po řadě průšvihů svými rodiči vytěsněn do uměleckého prostředí. Útěk z tohoto beznadějně zakonzervovaného světa je možný pouze ve velkém stylu.

Hrdina tohoto románu denně prochází podivnou metamorfózou, v závislosti na denní době mění pohlaví. Dopoledne se stává ženou a prodává v květinářství, odpoledne se činí jako muž v opravně deštníků.

To, že i kriminálka okresního formátu, jako je ta písecká, kde 1. oddělení šéfuje kapitán Karas, řeší zajímavé případy, které čtivou formou už nějaký ten pátek předkládá čtenářům Ladislav Beran, je prostě fakt.

Knížka se skládá z uzavřených příběhů, z nichž mnohé vznikly v době pandemie a humornou formou reflektují nejrůznější nástrahy a výzvy, jež vypravěči, jeho okolí i celé společnosti nastražila.

Třetí svazek, dovršující souborné, třísvazkové vydání Čanova básnického díla.

Závěrečný díl románu podle skutečných událostí o rodu Volmanů, zakladatelů významného podniku na obráběcí stroje v Žebráce a Čelákovicích, nás přenese do 50. a počátku 60. let minulého století.

Druhá část románové kroniky.