Výsledek pro: Kritika čistého rozumu

Monografie přináší hlubší analýzu vztahu k náboženství u dvou klíčových autorů frankfurtské školy – tradice, jež se hlásí k osvícenskému rozumu. Seznamuje tak čtenáře s aktuálním vývojem v oblasti dialogu rozumu a víry.

Kniha (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil.

Román Cesta meče nás přenese do alternativního světa Kabírského emirátu, jenž silně připomíná středověkou Asii, jen s tím podstatným rozdílem, že všechny zbraně jsou zde živé a disponují vlastním rozumem.

Moc doslova rozkládá své nositele, působí hnilobně – ze vzpurného bojovníka oddaného pravdě se vyklube uzurpátor, jenž opustil mravní příkaz pravdivosti i prostý zdravý rozum.

Důmyslně zkonstruovaný román můžeme číst jako příběh beznadějného zápasu prokletého génia, jako obraz vášní, radostí a strastí v životě učených hlav i jako melancholickou kritiku osvícenství.

Tématem knihy je syntetizující interpretace Kantovy ideje praktické metafyziky, o níž lze hovořit také jako o ideji metafyziky dobré vůle.

Předmětem zájmu Bohuslava Brouka v eseji O pošetilosti života i smrti je fenomén úmyslné smrti neboli sebevraždy.

V knize najdete čtyři samostatné menší i rozsáhlejší studie k tématům filosofie Thomase Reida, jež by mohla upoutat zájem naší odborné veřejnosti a studentů, neboť skotské osvícenství představuje fascinující kapitolu evropských kulturních dějin.

Filipínský telepat, který vyvolá záchvaty glosolálie mezi účastníky kongresu; utopista usilující navrátit lidstvo do alžbětinské doby; chirurg, jenž pouhou silou vůle krystalizuje kuchyňskou sůl do formy kuřete;...

Jmenuje se Haley, je jí patnáct a žije v izolaci na odlehlém tajném místě, zcela mimo civilizaci.

Bohaté politické a hluboce lidské dobrodružství, které se odehrává v srdci Evropy na konci 21. století.

Studie zkoumá otázku vztahu státu a náboženství v Hegelově filosofii z perspektivy otázky po svobodě. Svoboda, jež je pro Hegela tím, co činí člověka člověkem, je společným základem státu i náboženství.

Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru.

Příběh, který by se v normální zemi sotva mohl uskutečnit, sledujeme z pohledu milé a krásné asistentky Johanny, která hledá své místo na světě.

Padesát kapitol formou reportáží, rozhovorů, kritických esejů a osobních reflexí přibližuje tragické chvíle bosenského lidu v letech 1992 - 1996 a sugestivně líčí příběhy sarajevských intelektuálů i všední starosti prostých obyvatel.

Ty nejzásadnější texty posledních let o společnosti, politice i ekonomice v podání Markéty Šichtařové. Autorka několika bestsellerů, publicistka, nositelka ceny čtenářů Magnesia Litera, známá ekonomka a popularizátorka světa peněz s přispěním svého m

Autor vychází z představy, že kdysi existovala archa Noemova, ztracený prostor, ve kterém člověk prožíval svůj osud a mohl zastavit zběsile ubíhající čas. Život se s člověkem nemazlí, taková je realita bytí. Jaký je vlastně smysl života?

Revue o literatuře a výtvarném umění. Samostatně neprodejná příloha čísla obsahuje komiksy a ilustrace, které Pavel Reisenauer vytvořil pro RR.

Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru.

JANE AUSTENOVÉ (1775 – 1817) mohlo celé devatenácté století děkovat za galerii krásných moderních žen, které měly odvahu chovat se tak, jak jim velel zdravý rozum