Navzdory prognózám o trvale postupující sekularizaci se 21. století stává svědkem prudkého vzestupu náboženského extremismu a násilí páchaného v Božím jménu.
Přepracovaná a doplněná verze habilitační práce „Myšlenkově
schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami“ obsahuje nástin
setkávání raného judaismu a řecké filosofie,...
Usmíváme se rádi, že? A při nejrůznějších situacích. Zkrásňuje nás to. Podněty k úsměvům bývají bohaté, pestré, tak jako rozkvetlá letní louka. Její pestrost má cosi podobného s pestrostí tváří usmívajících se lidí, i s pestrostí situací a příběhů, .
Druhý díl sborníku věnovaný praktickým aspektům Gurdžijevova učení je tentokrát zaměřen na cvičení vedoucí k uvědomování sebe sama, jež vede k plnějšímu a vědomějšímu prožívání bytí v přítomnosti.
Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem.
Jak odpouštět v rodině, ve vztazích a jaké nástroje k tomu nabízí církev? Herec Jiří Miroslav Valůšek čte knihu francouzského kněze Guy Gilberta "Odpuštění".
Člověka po pádu dusí hanba, padá pod ní, skrývá se, pohrdá sebou. Ale Bůh se nestydí za člověka, kterého stvořil. Naopak, obnovuje ho a nabízí mu oděv, kterým by zakryl svou nahotu.
Dokážete si představit, jak by to v praxi vypadalo, kdybyste se starali více o druhé než sami o sebe? V mahájánové tradici se ten, kdo má odvahu podstoupit tuto hlubokou změnu životního postoje nazývá bódhisattva.
Kniha předkládá návod, jak nejlépe a účinně propojit pomoc potřebným se společenstvími modlitby a kontemplace, jak se na naší životní cestě může prolínat teorie a praxe, ...
Zatímco v první části této knihy se autorka Symbolismu lidského těla zabývá přítomností andělů v židovsko-křesťanské tradici, Pierre-Yves Albrecht zkoumá význam andělů od starověké Persie až po súfijský islám.
Kniha čtenáře uvádí do soudobého politicko--filosofického čtení Pavlových listů, které však představuje kriticky a v kontextu soudobé historiografie a biblistiky.
Otázka smrti je odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.
Kniha může být milým společníkem čtenářů různého věku, pokud se budou chtít otevřít příběhu, kde se míchá hořkost i sladkost tak, aby chuť příjemnější převážila.
Víte, kam se po „smrti“ dostanou vrazi, sebevrazi, vědci nebo třeba tělesně postižení? Budou vám o tom vyprávět. Někteří se narodili r. 1400 a popisují osm svých životů. Čtivá je tato středověká duchovní poučná detektivka.
Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka.