Tato kniha je o hodnotách jako je právo, svoboda, tolerance, o vnímání jejich šíře a důsledků, ale také o vyprazdňování slov, o falešné a všudypřítomné korektnosti, dovedně skrytých manipulacích, o paradoxech a nelogičnostech.
Knižní přepis proslulého šestihodinového cyklu rozhovorů amerického antropologa, religionisty a filozofa Josepha Campbella (1904-1987) s moderátorem Billem Moyersem, v zasvěcených sondách do nejrůznějších kultur, civilizací a náboženství.
Zkušená německá historička Helma Marxová se pokusila v této kniz shromáždit mýty snad ze všech koutů světa, dávnou Sumerskou říší počínaje a islámským světem konče.
Sborník ze stejnojmenné konference. Kniha přináší poutavé statě o roli mýtu v pohanské i křesťanské antice), o literárním a filosofickém zpracování antické mytologické látky ve středověku), atd.
Tato kniha přináší alternativní teorii, proč a jak demokracie selhávají. Její ústřední myšlenkou je, že voliči nejsou pouze neznalí, nýbrž jsou - doslova - iracionální, což se bezprostředně promítá i do výsledků kolektivního rozhodování.
Robert A. Segal se v této knize na velmi skromné ploše pokouší seznámit čtenáře s možnými teoretickými přístupy ke zkoumání a výkladu mýtu napříč nejrůznějšími vědními obory: pojednává o sporu mezi vědeckým a mytickým výkladem světa, ...
V centru pozornosti autorky stojí témata: šlechta – paměť – mýtus. která analyzuje zejména na základě rozhovorů se samotnými příslušníky šlechty a s využitím teoretických nástrojů tzv. paměťových studií.
Středověká legenda o grálu - příběh o hledání nejvyššího mystického zážitku - nepřestává fascinovat vědce i spisovatele bohatstvím a rozmanitostí svých podob.
Kniha analyzuje tradiční romskou kulturu, způsob života a uspořádání sociálních vztahů, polemizuje s dosavadními přístupy a ukazuje na faktory, které mohly způsobit, že se v této oblasti nedaří dosáhnout větších úspěchů.
Kniha podává přehled hlavních témat, škol, terminologie a otázek antropologického myšlení a ukazuje jeho dlouhodobý vývoj a proměny od antiky přes středověk až po vyhraněné směry vzniklé ve dvacátém století.
Ke klasickým pohádkovým motivům se v řeckých pohádkách přidávají ozvěny Orientu, antické mytologie, středověké literatury a odráží se v nich také dlouhá řecká historie.
Zatímco první díl především definuje pojem "sociální nevědomí" v rámci perspektivy skupinové analýzy, díl druhý přináší příklady z různých kultur, zejména na základě studia traumat a ústředních mýtů.
