Antická mytologie tvořila nezastupitelnou součást barokní nástěnné malby, neboť se stala očekávatelnou formou (nejen) světské reprezentace, plníc tak prostory většiny zámeckých a palácových rezidencí.
Meditativně laděná práce Lubomíra Fuxy si přes zdánlivou jednoduchost přístupu vždy zachovává záhadnost. Do nevyzpytatelných prostorů si můžeme promítat osobní pojetí lidského mýtu.
Lucian Bernhard (1883–1972) byl jedním z velkých zakladatelů moderního grafického designu. V kariéře trvající téměř pět desetiletí v Berlíně a New Yorku položil Bernhard základ pro nový jazyk formy a komunikace.
Mojmír Grygar, historik, teoretik umění a publicista, přináší nový pohled na osobnost a dílo malíře Hieronyma Bosche, proslulého fantastickými výjevy pekla, ráje i pozemského světa.
O Karlově mostě vyšlo v uplynulých staletích mnoho knih.
Žádná z nich se ale podrobně nevěnovala ikonografii jeho sochařské výzdoby. Ideová stránka jednotlivých děl byla přitom hlavním motivem jejich vzniku.
Kniha představuje umělecká díla v historické budově Národního divadla – především slavné Alšovy lunety z cyklu Vlast a obrazy a nástěnné malby Františka Ženíška. Naleznete zde kapitoly věnované zrodu výzdoby a dobovému zápolení Aleš versus Ženíšek.
Kniha přehledným způsobem v časové lince mapuje všechny Hískovy ilustrátorské opusy vytvořené pro autorské knihy, bibliofilie a jako doprovody k titulům, které vyšly tiskem.
Příběh modré barvy, nevšedním pojetím látky i jejím zpracováním, je vyprávěním o významové proměnnosti modře, o jejím výjimečném místě mezi ostatními barvami, její zvláštní úloze v západoevropské kulturní tradici vycházející ze středomořských vlivů.
Kniha, jež vychází v roce stého výročí narození Václava Boštíka, je bohatě obrazově a dokumentárně vybavená historicko-uměnovědná práce a vlastně i velmi netradiční obrazová monografie z pera tří autorů.