Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho.
NIKDY BYLO JIŽ VČERA, je název nejnovější knihy již známého
brněnského básníka, publicisty a výtvarníka Jiřího Kosíka.
V knize je více než sedmdesát básní, volné verše, básně v próze a několik
ilustrací.
Autorka této již čtvrté (údajně poslední) sbírky básní pracovala celý život mezi lidmi. Jako rozhlasová novinářka i jako lektorka sociální komunikace a rétoriky vyslechla řadu osudových příběhů, provázených hlubokými emocemi.
Básnická sbírka se dělí na dvě části. První se dívá na současnost očima ženy— matky, dcery, sestry. Nejde o pohled feministní — vždyť nejsilnější energií světa je mateřská láska. Druhá část vychází z úcty k životu a tvorbě světového génia hudby A. Dvořáka.
Básnická sbírka je především naléhavým vyjádřením nejniternějších pocitů autora. Mezi lyrickými básněmi převažují sentimentální tóny a nálady, rozvíjené černobílými celostránkovými fotografiemi Jana Valy, abstrahujícími krásu přírodní scenérie.
Jako dárek dramatikovi, básníkovi, esejistovi a překladateli Josefu Topolovi k 80. narozeninám vydává nakladatelství Torst jeho literární prvotinu, básnickou sbírku Jitřní flétna, již začal psát ve svých šestnácti letech.
Ondřej Hanák se narodil v roce 1939, vystudoval ekonomii (zahraniční obchod), ale živil se jako dělník.V roce 1968 emigroval do USA, kde pracoval opět jako dělník, poté jako programátor a nakonec jako operátor pro leteckou společnost Alaska Airlines.
Po sbírce Hledání modrého květu je Putování za oázou druhou publikovanou autorčinou sbírkou. Je to putování vesměs milostné, objevování ceny lásky, upřímné metaforické vyznání vztahu, putování za krásou.
70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století.
Kniha Stébla je autorovým souborem čtyřverší a osmiverší ve vázaném a volném verši, které vznikaly v průběhu čtyřiceti let. Asi polovina veršů byla napsána v poslední době a nebyla nikde knižně publikována.
Název je souřadnicí porodnice, kde se Anna narodila. Mapy, místa a především města, hrají v poezii autorky významnou roli. Mnohé básně nesou jejich jména.
Před pikolou, za pikolou je básnickou prvotinou autorky, která již vydala sbírku povídek „Jídelna Šalom a jiné židovské povídky z dnešní Prahy.“ Název sbírky odkazuje k hravému poetizmu a lze je zařadit do sféry milostné a meditativní lyriky.
V reakci na básně Kláry Šmejkalové jsem zaslechl názor, že jsou o ničem. Nemyslím si to, i
když zmíněné „nic“ je pro jejich charakteristiku vcelku trefné. Nikoli však „o ničem“, ale
„z ničeho“.
Přelomová sbírka významného básníka střední generace. Drásavá sebereflexe dosahuje hlubin v české poezii málokdy viděné. Brilantní forma dodává dílu kvality , pro které se hledá v současné produkci jen málo srovnání.
