Vilém Flusser představuje v krátkých kapitolách své pojetí dějin. Postdějiny vyjadřují současný dějinný přelom, který se vyznačuje přechodem z tradiční textové kultury do prostředí, v němž získávají převahu technické obrazy.
Jaký je postoj moderního člověka k ostatním obyvatelům této planety? Human-Animal Studies je relativně nový, ale dynamicky se rozvíjející obor v rámci společenských věd, který se zabývá různorodými vztahy mezi lidmi a ostatními zvířaty.
Jehuda Leva ben Besalel, pražský Maharal (asi 1525–1609),
je v obecném povědomí znám jako tvůrce golema.
Legendy jsou ovšem odrazem jeho významu jako náboženského
filozofa.
Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období.
Žijeme v době, která ohlašuje kosmický převrat a bod obratu dějin lidstva, v éře Vodnáře. Každému vážně hledajícímu člověku musí být ukázány velkolepé možnosti, které tato doba celému lidstvu nabízí.
Formou srdečných a nestrojených dopisů blízkému příteli uvažuje C. S. Lewis nad mnoha nejasnými otázkami ohledně důvěrného rozhovoru člověka s Bohem. Přemýšlí o praktických i metafyzických stránkách modlitby, například o tom, kdy a kde se modlit.
Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé Etice Nikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání.
Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy.
Německy píšící filozof korejského původu Byung-Chul Han, jehož knihy byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků, přináší pronikavou diagnózu doby. Han analyzuje celou řadu jevů a procesů, které nelze uspokojivě objasnit nástroji tradiční psychologie.
Amin Maalouf nás ve své knize nutí zamyslet se nad námi samotnými, nad tím, kam jsme náš svět dovedli, nad tím, jak se nevědomky snažíme sami sebe zničit.
Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána.
Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána.
Bocheńského „pověry“ zábavnou a vtipnou formou, s neúprosnou logikou a aristotelským realismem odhalují rozpory a zmatek v myšlení proslavených mudrců dvacátého století.