Existuje někdo, kdo by dovedl o vesmíru, hmotě a času hovořit jako Jiří Grygar? S lehkostí a zároveň přesně, poutavě i poučně? Tato kniha patří do rukou každému, kdo se chce dovědět, v jakém vesmíru žijeme. Co bylo před velkým třeskem?
Ohromující skutečný příběh malého chlapce se vzpomínkami na minulý život je zároveň neobyčejnou výpovědí jeho matky o výpravě za pravdivým poznáním těchto vzpomínek a o objevech, které na této cestě uskutečňuje.
Kniha se zabývá výkladem jednoho z nejpronikavějších filosofů dvacátého století, Ernsta Cassirera, o tom, co jsou to dějiny a proč mají takový význam pro moderního člověka.
Kniha známého britského filozofa do značné míry rozvíjí provokativní témata, která autor již stručně představil ve své předchozí knize Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře.
Monografická studie uvádí čtenáře do myšlenek klíčového díla Heideggerovy pozůstalosti, Příspěvků k filosofii (Beiträge zur Philosophie. Vom Ereignis; 1936).
Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo se o budoucnost nejen české společnosti obávají.
Platón nachází, že nic z toho, co lidé podnikají, by se nemělo dostat z dosahu krásy, dobra a pravdy, a že tedy vláda Eróta, přítomnost touhy a schopnost lásky, představuje moc a sílu, bez které se člověk nemůže obejít a dokáže vykonat jen málo.
Poutavé životní sdělení, v podzimu života, známého ruského filosofa-emigranta. Vypořádává se se svými současníky – teologickými či filosofickými kolegy – a nestandardně hodnotí ruskou revoluci.
V této knize si Eliade klade otázky po smyslu historické existence člověka. Jak sám uvádí v předmluvě, vhodným podtitulem knihy by mohl být „Úvod do filosofie dějin“.
V předkládaném eseji se Maritn Buber zamýšlí v duchu své personalistické filosofie nad vztahem člověka k Bohu a staví se polemicky k dobovým myšlenkovým proudům
Tato kniha je první filosofickou prací Jana Šterna. Ve své práci rozvinul čtvrtý modus bytí, jak ho zformuloval Aristoteles ve své Metafyzice. Navázal přitom na Heideggerův esej Aristotelova Metafyzika.
