Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Co jsou úřednické kabinety?
Proč a za jakých okolností vznikají?
Jsou úřednické kabinety legitimní?
Ohrožují ústavnost?
Jsou skutečně nestranné a neutrální?
Publikace je pokusem o ucelenější nástin vojenských dějin celého období a svou koncepcí nabízí celkovou a zároveň napoprvé přijatelně podrobnou orientaci v průběhu těchto válek.
Renomovaný britský historik Ian Kershaw se věnuje nejtvětší tragédii evropských dějin 20. století a čtivým způsobem se smyslem pro detail čtenářům nabízí odpovědi na otázky, které jsou stále aktuální.
Tři slavné životy a vznik kosmopolitní kultury. Nová kniha renomovaného autora Orlanda Figese strhujícím způsobem líčí kulturní historií Evropy devatenáctého století.
Dvacátá léta minulého století v Americe. Období boomu, nevídané prosperity, ale i nastupující velké krize. Historik Martin Kovář v pětadvaceti barvitých kapitolách popisuje, jak se z poválečného zmaru začala rodit moderní doba.
Jihovýchodní Evropa v 16.–17. století. Autoři, znalci dějin jihovýchodní Evropy, jimž se soustavně věnují, sledují v této práci postupné utváření identit mnoha národů osmanského Balkánu, nelehké a komplikované formování jejich kultury a společnosti.
Křesťanství je největší světové náboženství. Jeho dějiny byly sepsány již mnohokrát, často však byla přehlížena skutečně globální podstata tohoto náboženství, neboť bylo vyzdvihováno především křesťanství v Evropě a v Novém světě.
Nové prameny, nové otázky a nové interpretace událostí osvětlují důležitou křižovatku soudobých dějin. Mezioborová publikace inspirovaná třicátým výročím prvních svobodných voleb v Československu.
Evropa Marka Mazowera není kontinentem starých států a národů, ale v mnoha ohledech je velmi nová a v průběhu 20. století neustále "vynalézá" samu sebe prostřednictvím často bouřlivých a chaotických politických změn.
Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování.
Posseltův text je osobním vyznáním náklonnosti a víry v Evropu, zavede čtenáře do historie kontinentu, dotkne se minulých i současných problémů a umožní orientaci v soukolí a mechanismu leckdy nečitelného a matoucího fungování evropských institucí.
Přední slovenský historik zpracovává již podruhé ve zcela nové podobě historii slovenského národa i jeho státnosti. Jako specialista na 19. a 20. století se detailně a s porozuměním věnuje důležitým emancipačním procesům.