Hlavní hrdina knihy, patnáctiletý Robert, je typický outsider, loser, jak sám sebe hodnotí. Bydlí s babičkou na vesnici, zatímco jeho rodiče a sourozenci, cirkusoví artisté, cestují po světě.
V knize se autorka zabývá celoživotními intelektuálními a přátelskými vztahy dvou rozdílných osobností – univerzitního profesora a jeho studentky. Jejich složitý a v mnoha ohledech paradoxní vztah patří k nejdramatičtějším lidským příběhům moderní doby.
Autor v knize vypráví životní příběh režiséra Martina Fryče osvědčenou metodou záznamů svědectví aktérů a výhradně autentických výpovědí velkých uměleckých osobností.
Hlasy Marrákeše jsou literárním výtěžkem cesty do Maroka, kterou Canetti podnikl na jaře 1954 s přáteli. Druhá část knihy, Svědomí slov, zahrnuje eseje z let 1936–1976.
Královéhradecký historik J. Šůla, který se již delší dobu zabývá zkoumáním pramenů Babičky, ve své nové knize představuje osudy klíčové postavy knihy. Konfrontuje text Babičky s mluvou archivních pramenů a dochází k překvapujícím závěrům.
Podzim roku 1906. Hraběnka Christina Marie, která se po smrti svého manžela stáhla do ústraní, se znovu vrací do nádherného a okázalého světa vídeňského císařského dvora. Minulost jí však nedovolí žít dlouho v klidu.
Rakouská bylinářka Maria Treben je skutečný fenomén a jako jeden z nejdůležitějších průkopníků vědy o léčivých rostlinách si vydobyla pevné místo v dějinách.
Když se na vídeňském dvoře na podzim 1898 objeví mladá komtesa z Albassy v doprovodu lorda Strongbowa, ihned o ní začnou kolovat všelijaké romantické dohady. Podle některých má být vysokého či dokonce nejvyššího původu, i když nelegitimního.
První monografii napsal operní pěvec Štefan Margita v pětačtyřiceti. Dnes, po téměř patnácti letech, vydává druhé, doplněné a rozšířené vydání. Jeho „tenorstory“ vychází pod stejným názvem jako před koncem tisíciletí, tedy Bez omezení.
