Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit.
Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.
Třetí díl pamětí Otakara Husáka začíná jeho záměry do budoucna. Po skončení bojů o Slovensko se oženil, chtěl opustit armádu a věnovat se podnikání. Prezident Masaryk s ním ale měl jiné plány! Husák tak pokračoval ve službě, byl povýšen na generála.
Monografie sleduje polemiky v české literatuře na přelomu 19. a 20. století jako svébytný žánr. Zaměřuje se na různorodé případy a typy polemik od poloviny osmdesátých let 19. století do desátých, resp. dvacátých let 20. století.
Unikátní vydání dosud nepublikovaných rozsáhlých deníkových záznamů legionáře, letce, vlastence a demokrata generála Aloise Vicherka zaznamenává jeho osudy zejména za druhé světové války a krátce po ní.
Čítanka obsahuje základní literaturu o Jiřím Kolářovi z let 1956–1986. Jedná se o eseje a práce přehledové, snažící se uchopit básníkovu osobnost, jeho genetiku, typologii, stylizaci a vývoj – čili směřující k „portrétu a syntéze“.
Matěj Procházka (1811–1889) prožil v Brně dlouhých 60 let, během nichž se mnohostranně angažoval ve vlasteneckém a náboženském životě. Předkládaná kniha představuje vůbec první rozsáhlou a moderní biografii.
Kniha Moje stoleté Československo obsahuje čtrnáct unikátních autorských rozhovorů s výjimečnými osobnostmi, které na vlastní kůži zažily zlomové okamžiky našich dějin, o nichž se učí nebo by se mělo učit ve školách.
Historie bývalých rakousko-uherských vojenských škol v Hranicích.
Vedle scénáře Šumná města - Hranice, velkého počtu fotografií, map a dobových plánů kniha poprvé podrobně seznamuje s architekturou těchto významných budov.
Časopis pro mezioborová bohemistická studia byl založen v roce 2004. Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému kontextu.
F. V. Lorenc (1872-1957) patří k našim význačným rodákům, kteří jsou ve své vlasti téměř zapomenuti. Už v mládí projevoval velké vlohy pro jazyky, politicky se angažoval, a protože mu hrozilo vězení a tříletá služba v armádě, ...
Autorka vzdýlená od domova se vrací do let dětství, do Petrovic, k letům studijním, ke svému zaměstnání, k obtížím,jimž byla její rodina vystavena z politických příčin, a k významným osobnostem, jež patřily k tradičnímu kulturnímu prostředí.
