Mikrobiolog Ivan Málek patřil mezi nejvýznamnější představitele ČSAV v padesátých a šedesátých letech 20. století a podílel se výrazným způsobem na formulování vědní politiky v Československu.
Na počátku bylo… Ale co pak? A co dnes? Když se člověku dostalo prvních pravidel, jak se má chovat, prakticky okamžitě je začal porušovat. Nakolik je pro nás důležitých deset základních přikázání? Jak se měnila v čase a jak si je lidé vykládali?
Publikace se věnuje mapování vlivu novináře, literárního kritika, politika a komunistického ideologa Ladislava Štolla (1902–1981) na formování československé kultury ve 20. století.
Soubor Tolkienových esejů Netvoři a kritikové nabízí jedinečnou příležitost poznat autora Hobita a Pána prstenů z méně známé stránky: jako učence zabývajícího se starou anglickou literaturou a jazykem...
Publikace obsahuje vybrané studie a články literárního vědce Milana Jankoviče. Tématem studií je zejména otázka po smyslu literárního díla a jeho vnímání či opakované promýšlení Mukařovského konceptu sémantického gesta.
Publikace obsahuje rozsáhlý soubor řešených příkladů ze středoškolské matematiky, který lze využít při opakování k maturitě či přípravě k přijímacím zkouškám z matematiky na vysoké školy.
Při sanacích, péči o památkově chráněné objekty i při stavbě nových dřevěných konstrukcí se používají dřevěné spoje. V posledních letech se znalosti o těchto spojeních ztratily.
Tato kniha se zaměřuje na tvorbu afroamerického spisovatele Ishmaela Reeda a sleduje, jak se napříč jeho padesátiletou románovou tvorbou proměňuje způsob, jímž autor uplatňuje satiru.
Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů v oddílech historická sekce, jazyková sekce, kulturní sekce, literární sekce.
Kniha je první částí třídílných sebraných spisů Ivana Poldaufa (1915-1984), významného českého lingvisty, anglisty, bohemisty a lexikografa, zakladatele anglistiky na FF Univerzity Palackého v Olomouci a později profesora Karlovy Univerzity.
V sérii studií o románovém stylu si autor klade několik základních otázek: Co utváří styl prozaické exprese? Podílí se tato stylová specifičnost konkrétního díla na jeho uznání a dlouhodobém setrvání ve společenském diskursu navzdory proměnám doby?
V posledních letech raketově roste počet průmyslových, lékařských, bezpečnostních a vědeckých aplikací, při kterých je nutné detekovat neviditelné ionizující záření.
Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu.
