Jedna z nejslavnějších knih Sigmunda Freuda se zabývá naší lidskou kulturou, která je založena na potlačování vrozených pudů člověka, což mu znemožňuje realizaci dlouhodobého štěstí a je příčinou mnoha duševních nemocí.
Kniha muzikologa a estetika charakterizuje stěžejní okruhy autorova trvalého zájmu i způsob zkoumání a výkladu, který je vnitřně sjednocuje. Rozpravy byly téměř všechny jednotlivě publikovány.
Ve své otevřené a silné autobiografické zpovědi píše Lucie Raušerová (2003) o dětství a dospívání poznamenanými násilím, závislostmi a opakovaně prožitými traumaty.
Panika není váš nepřítel – jen přehnaně horlivý strážce.
Panické ataky dokážou proměnit každý den v boj o přežití. Přitom nejde o nic jiného než o falešné poplachy nervové soustavy.
Jak vám jedna kniha může změnit život. A taky ho trochu zkomplikovat.
Eva má za sebou rozvod, před sebou svoji terapeutovnu a pocit, že by to chtělo upgrade.
Tato publikace slouží jako komplexní průvodce pro společnosti, které se musí řídit novými povinnostmi v oblasti ESG reportingu podle směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive).
V tomto fascinujícím vyprávění představuje terapeutka Catherine Gildinerová svých pět, podle jejích vlastních slov, nejhrdinštějších a nejpamátnějších pacientů.
Behavioral economics sees “nudges” as ways to encourage people to re-evaluate their priorities in such a way that they voluntarily change their behavior, leading to personal and social benefits.
Rozvíjení soucitné mysli zlepšuje psychickou pohodu a tělesné zdraví, vede k uspokojivějším mezilidským vztahům i ke společenskému uspořádání, v němž se lidem žije lépe. Vydejte se s psychologem prof.
Všudypřítomný jazyk hodnocení a bodování zásadně změnil naše vnímání hodnoty a statusu. Vzestup kvantifikace vytvořil a posílil sociální hierarchie a kvalitativní rozdíly proměnil v kvantitativní nerovnosti.
Kniha esejů, které jsou věnovány autorovým klíčovým tématům (pokrok v dějinách, války a násilí ve 20. století, národní hnutí a nacionalismus, česko-německé vztahy, úkoly intelektuálů v moderní době, utopické a ideologické myšlení).
V relativně ucelené sérii příspěvků jsou zahrnuty především výsledky bádání z politologie a sociologie, nicméně s přesahem do teorie krize a také do filosofie.
Autor se ve svém pojednání snaží vybudovat sociálnímu bádání pevné filosofické základy, přičemž východiskem jsou mu Wittgensteinova zkoumání jazyka, významu a pravidel.
Autorka vychází z popisu různých aspektů života současné společnosti, v nichž se projevuje krize. Jako odbornice v oblasti pedagogiky a náboženské pedagogiky si klade otázku, do jaké míry může cestě z krize pomoci výchova k morálním hodnotám.
Sport coby sociální fenomén se už 60. letech 20. století stal předmětem zkoumání řady vědeckých disciplín, které prokázalo, že je významným společenským jevem a jeho vztah k společenským hodnotám je zásadní.
Z lepšího nahlížení do budoucnosti by měl prospěch každý, ať už jde o nákup akcií, sestavování politických opatření, uvádění nového produktu na trh, nebo jen plánování jídelníčku dopředu. Lidé však obecně předpovídají budoucnost velice špatně.
Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu, život vědecké komunity.
