V šestatřiceti letech byl Yongey Mingyur Rinpočhe (nar. 1975) vycházející zářivou hvězdou mezi tibetskými mistry své generace a respektovaným opatem tří klášterů.
Lidská honba za mocí nezná mezí a někteří se pro dosažení svých cílů nezdráhají zneužít ani náboženství, víru lidí ve vyšší dobro. Tato cesta s sebou často přináší mnoho nevinných obětí, které zbytečně a bezdůvodně umírají, aby jiní mohli vládnout.
Byli jsme naprogramováni, abychom si mysleli, že štěstí je ostrov, ke kterému musíme doplout. Pokud se k němu nedostaneme, nikdy šťastní nebudeme. Tím ostrovem může být dům, láska, práce, cokoliv. Ale štěstí nežije na ostrově.
Kniha se zabývá fenoménem emigrace a exilu v českých moderních dějinách. Stěžejní část knihy tvoří 30 příběhů Čechů, kteří v průběhu 19. a 20. století odešli do zahraničí. Úvod napsala Madeleine K. Albrightová.
Vladimíra Jedličková patří mezi významné osobnosti české secesní literatury, ačkoli za svůj život mohla vydat pouze jednu svoji knihu básnických próz „Povídky o ničem“ (1903). Publikovala pouze pod literárními pseudonymy ženského i mužského rodu.
John Hersey líčí vzájemně se proplétající osudy šesti přeživších lidí v Hirošimě v hodinách a dnech po útoku. Přináší kroniku života mezi doutnajícími troskami plnými radioaktivity, líčí lidskost v jejích nejhorších a nejlepších projevech.
„Možná jsme jako ten třešňový květ. Jako padající hvězdy. Možná jsme se milovali příliš moc, příliš mladí a zapláli tak jasně, že musíme zaniknout. Extrémní krása, rychlá smrt.“ Jeden polibek trvá okamžik.
Zachránit ji může jen ten, koho měla zabít. Druhý díl série Žár těla a ohně. Pravda o Seřině plánu vyšla najevo a narušila křehkou důvěru mezi ní a Nyktem.
Málokterá problematika dějin amerického kontinentu přitahuje takovou pozornost české veřejnosti jako otázka vztahů mezi Indiány a bílým obyvatelstvem Ameriky, kromě jiného tvořící součást historie tzv. Divokého západu.
Děj fantasy příběhu se odehrává v bájné minulosti, ve světě, kde vedle sebe žijí lidé s trpaslíky - a společně čelí nástrahám nepřátel. Ve městě, kde vládne starosta zneužívající svoji moc.
Natan Borkowski má vše. Ve frontě na převzetí úspěšného rodinného podniku má předurčenou budoucnost. Julia Horowitzová žije v chudobě. Dcera obuvníka sní o jiném životě – jiném světě.
Vše se změní, když Hitlerova vojska vtrhnou do Polska.
Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu
„mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral
osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko-
-Württembersku.
Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů shromážděných v této knize, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let.
