Výsledek pro: Německo mezi řády 3. David Šťáhlavský

Nová kniha zpravodaje Českého rozhlasu Davida Šťáhlavského zavede čtenáře do Německa. Spolu se zasvěceným průvodcem ji procestujete od našich hranic až k pobřeží Baltského moře.

S rozhlasovým zpravodajem navštívíme západní Německo se zajímavými oblastmi Bavorska, Durinska, Dolního Saska, Hesenska, Porýní, Sárska atd. Kniha je bohatě doplněna fotografiemi.

Kniha Luďka Březiny je zásadním příspěvkem k poznání vztahů a vazeb jednotlivých vedlejších zemí České koruny na konci středověku a v raném novověku – až k historickému mezníku, třicetileté válce.

Agenti, krtci a studená válka v Berlínském tunelu.

Quirin Mickl, světským jménem Jan Kristián (*1711, †1767) patří mezi nejznámější a nejvýznamnější opaty cisterciáckého opatství Vyšší Brod. O jeho původu, životě a dalším díle je však všeobecně známo jen velmi málo.

První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor.

Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem.

Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung).

Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.

Syrový, vášnivý, subjektivní, místy až příliš příkrý. Takový je osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka. Dokument, zahrnující období od června 1939 do října 1940, představuje svědectví o těch československých letcích, kteří to okupaci nevzdali.

Kniha mapuje vztahy Spojených států amerických a Spolkové republiky Německo v letech 1963–1966.

Ukrajinští nacionalisté, známí jako „banderovci“, kteří bojovali za ukrajinskou samostatnost a sjednocení národních území do jednoho státu, jsou dodnes horkým tématem, které nepřestává budit vášně.

Rozsáhlé, bohatě dokumentované a navíc i velice čtivé dílo z pera význačného amerického politologa irského původu nabízí fascinující pohled na osobnosti a politiku spjaté s vývojem sovětské jaderné pumy.

Kniha Obětováno Stalinovi přináší již dlouho potřebné zhodnocení toho, zda spojenecká pomoc byla namístě, nebo zda dokonce nebyla kontraproduktivní.

Centrálním tématem nového čísla časopisu Soudobé dějiny je československá socialistická opozice v exilu po srpnu 1968.

Třetí pokračování příběhů rodáků z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší nabízí pestrou mozaiku životních osudů a zkušeností pozoruhodných vypravěčů. Ve všech příbězích silně rezonuje česko-německá interakce.

V roce 1945 prý Hitler prohlásil, že udržení Prahy by mohlo Třetí říši vyhrát válku, protože se tam vyvíjela nová technologie. Z téhož důvodu prý 3. armáda amerického generála George Pattona spěchala ke Škodovým závodům v Plzni místo na Berlín.

David M. Glantz v knize využívá donedávna přísně tajné studie sovětského Generálního štábu o bojových akcích v oblasti Charkova na jaře 1942 a ve svém vlastním textu poskytuje erudovaný odborný a doplňující komentář.

Zcela nedávno vydané dílo se dosud vyšlým publikacím Christiana Jacqa zcela vymyká. Přibližuje nám jejich chápání světa, civilizace i podstaty každé lidské bytosti, stejně jako snahu všech obyvatel Egypta zajistit si věčné znovuzrození na onom světě.

Autor zasvěceně a čtivě provádí čtenáře dějinami Lotyšska a Lotyšů od nejstarších dob po současnost, a to v rámci regionu, neboť samostatnost získali Lotyši až ve 20. století.