Kniha studií 21 autorů tvoří poměrně kompaktní celek-většina textů je totiž věnována knižní malbě (nebo dílům, jež s ní nějakým způsobem souvisí)-hlavnímu ohnisku zájmu Karla Stejskala.
Když Irene Hillel-Erlanger vydala v r. 1919 v nakladatelství Cres prózu "Voyages en kaleidoscope" (Cestování kaleidoskopem), stala se pro zasvěcence klasikou esoterické literatury a pro některé literární znalce až jakýmsi románovým kubismem.
Jan Calábek (1903–1992) brněnský vědec, botanik, pedagog, filmař a experimentátor se řadí k průkopníkům vědecké kinematografie. Jeho časosběrná metoda natáčení mikro života rostlinné říše získala významné mezinárodní renomé.
Čtivý soubor tří životopisů významných bojovníků za nezávislost v období od konce 18. století do vyvrcholení latinskoamerických revolucí ve 20. letech 19. století. Jejich osudy se týkají různých prostorů (Brazílie, Mexiko, La Plata), ...
Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie).
Román Lubomíra Martínka Zpoždění nechává čtenáře nahlédnout do světa lidí rozličných společenských kultur a jejich názory a zvyky konfrontuje se současným obecným úpadkem klasických hodnot.
Sci-fi prózy Hluboké elektrické ticho jsou napsané v 60-tých až 80-tých letech minulého století a uvedené letopočty označují data jejich vzniku. Je to kniha plná děsibelů, prolétává jí Hořeplavec svým životem a vystoupí Vzdoronaut.
Autor svou osmiměsíční cestu kolem planety v sedle skoro čtyřicetileté Jawy líčí s typickou nadsázkou a lehkou ironií, přičemž si všímá historických i dalších souvislostí, zážitky nezveličuje a pracuje s dnes nepříliš módní pokorou.
První sbírka vycházející v nové edici, která si klade za cíl představovat čtenářům významné, dosud neobjevené, talenty na české básnické scéně, přináší velice kultivované dílo zralého básníka – ačkoli jde o prvotinu.
Průvodce kapesního formátu přináší zajímavé i praktické informace o asi 360 vybraných hradech severovýchodních a středních Čech, Kladska a Českosaského Švýcarska.
Na počátku tisíciletí dostane autorčina matka Lélia pohlednici s obrázkem pařížské Opery Garnier, na níž jsou bez dalšího vysvětlení napsána rodná jména čtyř členů její rodiny, kteří zahynuli v Osvětimi.
