Obrazová publikace o brněnské výtvarné scéně posledního decennia komunistického režimu, jejíž editorkou je Marcela Macharáčková, přináší v působivé grafické úpravě Zdeňka Hally studie předních výtvarných teoretiků Radka Horáčka a Jiřího Valocha.
Almanach k nedožitým padesátinám spisovatele Jana Balabána (29. ledna 1961 až 23. dubna 2010) přibližuje jeho život a svět očima těch, kteří se s ním setkali osobně.
Obrazová publikace s barevnými reprodukcemi děl současné přední české výtvarnice Jaroslavy Severové vychází jako katalog výstavy jejích digitálních tisků a světelných objektů.
Katalog představuje kolekci vybraných obrazů, kreseb a grafik 19. století získaných do sbírek tehdejší obrazárny Moravského muzea, dnes součásti Moravské galerie v Brně během devatenáctého a v první polovině 20. století z významných soukromých kolekcí.
Tato bohatě obrazově vybavená publikace ukazuje, jak se nové paradigma demokratického kulturního rozvoje promítlo do uměleckého života v Plzni, centra západních Čech, tehdy nazývaných "český západ".
Leonardův život v knize přibližují jeho tajné dopisy a deníky šifrované zrcadlovým písmem, ohromující náčrty vynálezů, jimiž předběhl svou dobu, a reprodukce nejslavněších obrazů.
Závěrečný díl trilogie Bouře na Nilu, jejíž děj se odehrává se starověkém Egyptě. Královna Anchesenpaamon se v zájmu stability země provdá za vlastního dědečka Aje. Ten však musí čelit odvěkému sokovi, vojevůdci Haremhebovi ...
Poprvé má česká divadelní obec možnost poznat dílo Sue Glover, která dnes patří mezi žijící klasiky skotského dramatu. Tři hry obsažené v tomto souboru představují tři různé pohledy na ženu, vztah muže a ženy a různé obrazy postavení ženy ve společnosti.
Básnická sbírka Lukáše Vavrešky. Je určena hlavně čtenářům, kteří rádi odhalují tajemství za hrou s významy, analyzují a nechávají se unášet řetězci vlastních asociací až ke konečnému obrazu, ukrytému ve verších.
Maximoff v románu zpracoval romskou legendu do košaté historie osvětlující mnohé z pověr a zákonitostí vlastního lidu, a úsporným stylem připomínajícím naivní obrazy líčí tragédii, k níž dospěje ten, kdo se pokusí tyto nepsané zákony porušit.
Kniha literárního historika Michala Bauera se věnuje proměně recepce básnické tvorby Františka Halase po jeho smrti. Doplněno obrazovou přílohou a audio CD s nahrávkami F. Halase z archivních fondů Českého rozhlasu.