Kniha se věnuje československo-italským vztahům od nástupu fašismu do konce dvacátých let, tématu, kterému zatím historiografie věnovala jen minimální pozornost.
Přední odborník na dějiny střední Evropy v této práci přibližuje polsko-sovětskou válku z let 1919-1920, která je dodnes opomíjenou dějinnou událostí. Přitom v ní šlo o hodně: byl to první pokus říše Sovětů přenést revoluci do celé západní Evropy.
Jednotícím prvkem příspěvků zařazených do 31. svazku Slovanských historických studií je problematika politických a kulturních dějin národů střední, východní a jihovýchodní Evropy ve 20. století.
Sborník z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva 1848–1948 s několika navazujícími příspěvky bilancuje bádání o budování občanské společnosti v českých zemích a ve střední Evropě.
Publikace přináší široké spektrum pohledů na vývoj vztahů mezi úsilím o reformu západní křesťanské církve a emancipací nacionálního vědomí od vrcholného středověku až na práh nové doby, se zvláštním přihlédnutím ke střední a středovýchodní Evropě.
Kniha ukazuje, jaké byly sovětské strategické záměry v končícím třetím roce Vlastenecké války a jak byly naplňovány historické ruské aspirace ohledně ovládnutí Balkánu a přístupu k volným mořím.
Výbor studií výrazné osobnosti českého dějepisectví soudobých dějin Jana Křena má za cíl zprostředkovat pohled na jeho trvale inspirativní historiografické dílo v perspektivě od 60. let do počátku 21. století.
Jaké byly vztahy mezi Československem a Rakouskem v meziválečné době? Co je ovlivňovalo a jak je vnímali aktéři těchto vztahů - politikové a diplomaté na obou stranách?
Francouzský historik, specialista na dějiny střední a východní Evropy, představuje jasně a uceleně významný rytířský řád, jehož dějiny sahají od křižáckých válek až do dvacátého století.
Kniha pojednává o osobě arcivévody Evžena Habsburského, velmistra Řádu německých rytířů. Postihuje evropské události 1. světové války či rozpad Rakousko-Uherské monarchie a zabývá se činností Řádu německých rytířů na území střední Evropy.
Ve své práci představuje německý historik Detlef Brandes mezinárodní postavení a úlohu exilových vlád Československa, Jugoslávie a Polska v letech 1939–1943.
Kniha textů amerického historika a laureáta sedmnácté Ceny VIZE 97 pro rok 2016, který ji získal za nadčasovou reflexi historických událostí moderních dějin. Autor je profesorem na Yaleově univerzitě, kde se věnuje dějinám střední a východní Evropy.
Haličsko-volyňské knížectví se rozvíjelo na velmi exponovaném pomezí střední a východní Evropy a bylo nuceno žít v neustálém kontaktu se světem pravoslaví a katolicismu, světem baltského pohanství a stepních etnik.
Kronika podává zprávy o dějinách a geografii severního Německa, Dánska a dalších skandinávských zemí, či o misiích k severským i slovanským národům a podmaňování jejich území ve jménu šíření křesťanství.
