Kniha se věnuje československo-italským vztahům od nástupu fašismu do konce dvacátých let, tématu, kterému zatím historiografie věnovala jen minimální pozornost.
Přední odborník na dějiny střední Evropy v této práci přibližuje polsko-sovětskou válku z let 1919-1920, která je dodnes opomíjenou dějinnou událostí. Přitom v ní šlo o hodně: byl to první pokus říše Sovětů přenést revoluci do celé západní Evropy.
Jednotícím prvkem příspěvků zařazených do 31. svazku Slovanských historických studií je problematika politických a kulturních dějin národů střední, východní a jihovýchodní Evropy ve 20. století.
Sborník z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva 1848–1948 s několika navazujícími příspěvky bilancuje bádání o budování občanské společnosti v českých zemích a ve střední Evropě.
Ve své práci představuje německý historik Detlef Brandes mezinárodní postavení a úlohu exilových vlád Československa, Jugoslávie a Polska v letech 1939–1943.
Publikace se zabývá vztahy mezi střední Evropou a Latinskou Amerikou. Autoři se zaměřují převážně na období dvacátého století, kdy se kontakty mezi těmito regiony podstatnou měrou rozšířily a diverzifikovaly.
Stoleté výročí od konce 1. světové války a vzniku Československa je příležitostí připomenout
okolnosti, za jakých byla v závěru do té doby nejničivějšího konfliktu přepsána mapa Evropy,
přinejmenším té střední a východní.
Sborník z mezinárodního mezioborového sympozia „Na rozhraní kultur: případ Paula/Pavla Eisnera" je věnován pražskému překladateli, publicistovi a literárnímu kritikovi Pavlu Eisnerovi a problematice kulturní výměny ve střední Evropě.
Publikace Ladislava Josefa Berana pojednává o česko německých vztazích mezi lety 1918 až 1938. Autor podrobně analyzuje projevy, dokumenty, smlouvy, stanoviska a reakce politických reprezentací jednotlivých stran.
Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně...
Autor ve své práci sleduje sovětskou taktiku na poli mezinárodních jednání o lidských právech od roku 1966 až po Helsinskou konferenci v roce 1975. Věnuje se také účasti Rady svobodného Československa, která formulovala strategii československého exilu.
Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků na téma sociálního a profesního vývoje obyvatelstva v 19. století.
Sborník reprezentuje současný náhled na evropskou a severoamerickou historiografii 20. století, která prošla bouřlivým vývojem: Jde o období prohlubující se profesionalizace historie, dobu dominance sociálních a hospodářských přístupů .
Hospodářské krize jsou atributem moderní doby. Mají nejen rozměr hospodářský, ale i své rozměry sociální, politické, ba i kulturní či mravní. Formují podoby ekonomik, vzorce lidského chování, myšlení.
