Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek.
Fenomén scénického čtení, jemuž je věnována monografie s výmluvným názvem V hlavní roli text, hraje v kontextu současné divadelní tvorby nemalou roli. Přesto však – anebo právě proto – vyvolává rozporuplné reakce; dalo by se dokonce říci, že je průse
Teorie lidského vědomí jednoho z nejoriginálnějších neurovědců současnosti přináší průlomové informace ohledně podstaty vědomí a jeho původu. Jak ale takto náročné vědecké poznání zprostředkovat laické veřejnosti?
Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora, jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku.
Kniha ve své první části shrnuje dostupné poznatky o životě Lactantia a začleňuje jeho dílo do kontextu latinské patristické literatury. Další část je věnována myšlenkovým východisků jeho teologického uvažování.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Představte si Annu Frankovou, živou, zdravou a co do chování
nechutnou babiznu, která se zabydlí na půdě domu
patřícímu současné americké židovské rodině.
Antologie je pátým svazkem cyklu antologií Sever, západ východ. Představuje básnickou i prozaickou tvorbu třiatřiceti autorů ve Východních Čechách a na Vysočině.Autoři jsou rozděleni podle regionu na 4 části: Pardubicko, Hradecko, Orlicko a Vysočina.
Třetí díl Věštění v antickém Řecku s podtitulem Země a mrtví přináší ve třech oddílech výklad pěti skupin induktivních věštebných technik, jež byly využívány v řecké a římské antice nebo ve středověku.
Monografie pojednává o etnicko-jazykové skupině Váchánců, žijících v oblasti pamírsko-hindukušského horského uzlu na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu.
Kniha Historie o starých norských králích přináší komentovaný překlad kroniky prvního známého norského historika, mnicha Theodorika, který se v ní vrací k norským dějinám od dob krále Haralda Krásnovlasého († 930) po rok 1130.
