Čínský nevěstinec s výhledem na popraviště. Jeho provoněné místnosti však nabízejí bezpečí za příliš vysokou cenu. A ne všichni ji budou připraveni zaplatit...
Tato ojedinělá reprezentativní publikace přibližuje přehlednou encyklopedickou formou 108 pražských palácových staveb v celé šíři jejich slohových a výtvarných proměn.
Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci.
Výbor z článků, studií a rozhovorů prof. Františka Janoucha, věnovaných jaderné energetice a budoucnosti lidstva. Kniha vychází k autorovým osmdesátinám.
V knize Josefa Kainara nazvané Ubu se vrací a jiné hry jsou sebrány všechny původní a úplné divadelní či rozhlasové hry, včetně libret a synopsí, které byly publikovány, nebo se dochovaly jako rukopis či strojopis.
Kniha shrnuje texty P. Hanáková, L. Heczkové, E. Kalivodové a K. Svatoňové, které v letech 2005–2011 v rámci Centra genderových studií FF UK společně promýšlely možnosti genderové analýzy v literární, filmové a kulturní teorii a kritice.
Karol Sidon, významný český prozaik, dramatik, se ve své publicistické tvorbě šedesátých let zaměřuje na komplexní a překvapivě aktuální témata. Jeho články, publikované v periodikách jako Literární noviny, Sešity či Tvář, ...
Autor v původní české studii zkoumá fungování malonákladových publikací a neoficiálních časopisů v post-digitální době, kdy se přesyceni virtualitou vracíme k analogovým médiím.
Je možné být žena a chovat se úplně nezávisle? A lze mít partnerský vztah plně pod kontrolou? Hlavní hrdinka románu Panna Ema Dolejšová se o něco takového pokouší desítky let.
Satirický román s detektivními i psychologickými prvky vykresluje způsob uvažování mocných lidí, kteří se ve svém úsilí vždy soustředí především sami na sebe.
Knižní vydání rozhlasové hry, jejíž uvedení vyvolalo malý sklandál s přispěním "potrefené" Heleny Fibingerové. Jde o fiktivní portrét zestárlé československé atletky Mileny, která lásce ke sportu obětovala všechno.
Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“.
Černá paměť stromu není (jen) „o holokaustu“. Je to nadčasový román o smyslu lidské existence, o svobodě, o její ceně, o naději, ale také o statečnosti, o lásce, o odpovědnosti...
Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977.
