Kniha Praha objektivem tajné policie přináší více než 200 stran unikátních, dosud nepublikovaných fotografií ze sledování prováděných komunistickou Státní bezpečností.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Kniha v heslech zachycuje na 1 500 biogramů, jež bez hodnotících soudů sledují nomenklaturní zařazení osob dobové kulturní scény – od filmu a divadla přes literaturu a periodika až po hudbu a estrádní umělce.
Kniha líčí průběh demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti vstupu vojsk států Varšavské smlouvy do Československa.
Na základě svědectví vězňů popisuje autor pracovní podmínky na dole Vojna, tak denní program vězněných a líčí nejděsivější místo celého zařízení – tzv. Bunkr. Poskytuje tak ohromující svědectví o oné době i osudech lidí v ní.
Hitlerův vpád do Polska v září 1939, znamenaly první brutální akt druhé světové války. Avšak celé toto tažení bývá často přehlíženo na úkor ostatních monumentálních střetnutí, která následovala dalších následujících šesti letech.
Ústředním tématem monografie je eschatologické myšlení českých protestantských intelektuálů v přelomovém období kolem Bílé hory a v následujících letech jejich exilu.
Tragický začátek druhé světové války, zákeřné přepadení Polska jednotkami wehrmachtu, ale hlavně dlouho utajovaný fakt, že na východní hranici krvácejícího Polska číhala vojska Rudé armády, je obsahem práce předního vojenského historika.
Tato kniha obsahuje více než dvě stě dosud nezveřejněných dopisů polní pošty, jejichž pisateli byli členové armády bojující u Stalingradu. V rozsáhlém eseji je pak nastíněn vznik "stalingradského mýtu".
Studie o politické kultuře německých aktivistických stran v ČSR uvádí problematiku politické kultury do historického bádání zabývajícího se dějinami meziválečného českolsovenského státu.
Vzájemné provázání judaismu s izraelskou politikou je příčinou mnoha vnitřních konfliktů a v neposlední řadě ovlivňuje i izraelsko-palestinský spor. Kniha zpracovává toto zajímavé téma, které je ve stínu vztahů mezi izraelskými Židy a Palestinci.
Bitva u Suchých Krut na Moravském poli, které se věnuje tato práce, patří mezi nemnoho událostí, které lze považovat za skutečné dějinné mezníky a nadlouho určil směr politického vývoje střední Evropy.
Vzpomínky Sylvy Součkové nejsou jen pouhým popisem jejích životních cest a hledání duševního rovnováhy, ale i hlubokou reflexí rodinných a společenských vztahů ženy, jejíž osud silně ovlivnila 2. světová válka a komunistický režim po roce 1948.
