Druhý svazek třetího dílu z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1942 a přináší 154 dokumentů, které dokumentují zejména proces od uznání mnichovské dohody.
Předkládaný svazek přináší texty T. G. Masaryka z let 1907—1910, až už články, rozhovory, polemiky, brožury, tištěné projevy, recenze, společná prohlášení, či přednášky z tohoto období.
Císařská politika barvitým způsobem popisuje složité vazby mezi evropskými velmocemi a ukazuje, jak Vilém II., František Josef I. a další klíčoví politici a diplomaté ovlivňovali směřování zahraniční politiky svých zemí.
Československý odboj v Polsku se v roce 1939 formoval za velmi svízelných podmínek a v atmosféře, která zpočátku nepřála obnovení zahraničních jednotek po vzoru legií z první světové války.
Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu.
Publikace Lokální politický pluralismus. Brno ve třech stoletích propojuje historiografický a politologický přístup při zkoumání jevů spojených s politickým pluralismem v Brně.
Vzpomínky bývalého vedoucího stenografického kolektivu parlamentní kancelář. Čtenář se v nich dozví mnoho zajímavého o povaze a historii našeho parlamentu a historii těsnopisecké a zpravodajské služby Národního shromáždění.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Autor ve své práci analyzuje politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. Věnuje se především rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917–1918
Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“.
Monografická práce Volkera Mohna je zásadním příspěvkem k fungování nacistického režimu a správy Protektorátu Čechy a Morava a rovněž k chování české společnosti za okupace.
Kniha Jiřího Paroubka možná vyvolá protichůdné reakce. Její autor se v ní však projevuje tak, jak se projevoval a projevuje v našem veřejném dění: jako silná, cílevědomá a v každém ohledu nepřehlédnutelná osobnost české politické scény.
Publikace se zaměřuje na postoje intelektuálů k proměňujícím se formám politických struktur od sedmdesátých let 19. století do konce první světové války.
Publikace se zabývá případem tzv. borské vzpoury, komunistickým režimem vykonstruovaným procesem, který se odehrál v měsících dubnu a květnu roku 1950.
