Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Předmětem této publikace jsou klasicistní domovní vrata a dveře v Poličce, a to vyřezávaná, členěná hladkými výplněmi i ,,skládaná" s motivem půlslunce v horní části.
Dne 15. srpna to začalo. Pokryla nás dělostřelecká palba a palba Stalinových varhanů, která trvala hodiny. Stále si pamatuji, že právě v tu noc došlo k zatmění měsíce. Vypadalo to, že se to perfektně hodí do nálady soudného dne.
O Sabinových filosofických, náboženských a obecných soc. politických názorech i jeho pohledech na události a otázky před, za i po revoluci 1848-9 v kontextu života a díla.
Monografia Jakub Grajchman – národno-emancipačné úsilie v kontexte života a tvorby slovenského národovca druhej polovice 19. storočia skúma osobnosť slovenského básnika a dramatika literárneho romantizmu Jakuba Grajchmana (1822–1897).
Kniha sleduje osudy lékaře, rektora Univerziity Karlovy a „ideologa stavovského povstání“ Jana Jessenia, popraveného roku 1621, a jeho roli v politickém myšlení předbělohorské stavovské opozice.
Výbor obsahuje studie Co je osvícenství, Idea obecných dějin ve světoobčanském smyslu, Domnělý začátek lidských dějin, Konec všech věcí, O domnělém právu lhát z lásky k bližnímu.
V září 2011 se konala konference s názvem Dějiny umění v rozšířeném poli. Jedním z důvodů konání tohoto setkání byla potřeba narušit akademickou izolovanost dějin umění a skrze vytvoření chybějících vazeb přispět i k "rozšíření pole" dějin umění.
Otevřená a přesvědčivá reflexe osobních zážitků i společenského dění vytváří barvitý obraz doby plné velkých společenských zvratů a nelehkých životních zkoušek.
Katalánský rabín Moše ben Nachman z Girony (kolem 1195 – 1270), známý také jako Nachmanides, patří mezi nejvýznamnější židovské náboženské autority vrcholného středověku.
Odborná studie zkoumá otázky stavovství v českých zemích zejména v pohusitském období a soupeření stavovské a monarchistické ideje o dominantní místo v českém státě.
Kniha líčí průběh demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti vstupu vojsk států Varšavské smlouvy do Československa.
Publikace obsahuje biogramy 350 osob, ve své době významně ovlivňujících chod společnosti. Jedná se o vrcholné reprezentanty státní správy, kteří vedli některý z politických úřadů na okresní, krajské nebo zemské úrovni.
Posmrtně vydávané vzpomínky Jiřího Loewyho představují jeho pestrý životní příběh a také osud jeho generace, zrozené v první republice a prožívající dětství za války, kterou únor 1948 zastihl na prahu dospělosti a listopad 1989 na konci aktivního věku.