Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Publikace profesora pražské Právnické fakulty UK se věnuje aktuálním právněhistorickým problémům moderního českého státu v jeho československém a středoevropském kontextu.
O Sabinových filosofických, náboženských a obecných soc. politických názorech i jeho pohledech na události a otázky před, za i po revoluci 1848-9 v kontextu života a díla.
Monografia Jakub Grajchman – národno-emancipačné úsilie v kontexte života a tvorby slovenského národovca druhej polovice 19. storočia skúma osobnosť slovenského básnika a dramatika literárneho romantizmu Jakuba Grajchmana (1822–1897).
Kniha sleduje osudy lékaře, rektora Univerziity Karlovy a „ideologa stavovského povstání“ Jana Jessenia, popraveného roku 1621, a jeho roli v politickém myšlení předbělohorské stavovské opozice.
Bajky z pole i tůňky vás, podobně jako v předcházející knížce Bajky z lesa i louky, zavedou do světa zvířátek tak, jak ho ještě neznáte. V deseti příbězích na vás čeká mnoho překvapujících situací, se kterými se potýkají a vždy je důmyslně vyřeší.
První díl dobrodružné trilogie o benátském kupci, jehož snem bylo spatřit konec světa. V tomto díle se mladý Marco, i přes otcův nesouhlas, vydává s jeho karavanou do Jeruzaléma a zažívá první radosti a strasti cestování.
Otevřená a přesvědčivá reflexe osobních zážitků i společenského dění vytváří barvitý obraz doby plné velkých společenských zvratů a nelehkých životních zkoušek.
Autor sesbíral za 15 let několik stovek příběhů a pověstí, které se týkají více než stovky měst, obcí i malých vsí, v některých případech již zaniklých.
Katalánský rabín Moše ben Nachman z Girony (kolem 1195 – 1270), známý také jako Nachmanides, patří mezi nejvýznamnější židovské náboženské autority vrcholného středověku.
Odborná studie zkoumá otázky stavovství v českých zemích zejména v pohusitském období a soupeření stavovské a monarchistické ideje o dominantní místo v českém státě.
Kniha líčí průběh demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti vstupu vojsk států Varšavské smlouvy do Československa.
Publikace obsahuje biogramy 350 osob, ve své době významně ovlivňujících chod společnosti. Jedná se o vrcholné reprezentanty státní správy, kteří vedli některý z politických úřadů na okresní, krajské nebo zemské úrovni.
Humorné pohádky se zabývají neobvyklými tématy, např. O banditovi, který měl rád svoji maminku, Dědečkova pomsta, O zlém duchu výtahů apod. Své příběhy autor již tradičně doplnil svými vtipnými ilustracemi.
Posmrtně vydávané vzpomínky Jiřího Loewyho představují jeho pestrý životní příběh a také osud jeho generace, zrozené v první republice a prožívající dětství za války, kterou únor 1948 zastihl na prahu dospělosti a listopad 1989 na konci aktivního věku.