Školní soutěž v předčítání je za dveřmi. A jako
by té smůly nebylo dost, musí si na ni Olda s Ríšou
půjčit knížku z místní knihovny. Z knihovnice
však mají pěkně nahnáno. Vypadá jako mumie!
Humoristická výpověď ženy, která poněkud nečekaně vkročila do mateřství a zjistila, že každý den soužití s uplakaným a nerudným miminkem je jedno velké dobrodružství. Vznikla na základě souboru článků, původně publikovaných na serveru Rodina.cz.
Paní učitelka ve škole říkala, že psaní deníku je dobrý způsob, jak se zbavit mrtvol ve skříni a vyčistit si hlavu – a Nicola ji má pořád plnou starostí…
Jen co zapadne slunce, začne se to v naší vesnici
hemžit prazvláštními postavami… Že by tady
kromě vlkodlaka řádil i upír? Tomu se mi nechce
věřit. Ale můj kamarád Olda by vsadil boty, že
náš zubař dr. Drach něco skrývá.
Ahoj! Jmenuji se Eliška a bydlím s rodiči a bráchou Jakubem. Ráda si hraju s kamarády, sportuju a jezdím na výlety. Ale samozřejmě musím taky chodit do školy a dělat domácí úkoly...
Kniha je vlastně osobní deník ukazující ve 40 kapitolách velmi poutavou a zábavnou formou jak život v buddhistickém klášteře, tak zásady Buddhova učení přenesené do praktického života.
Román je poutavým vhledem do světa nedospělého chlapce ocitnuvšího se poprvé v životě (navíc ve velmi vnímavém období) v centru jedné z největších a nejkrásnějších evropských metropolí.
Co se to jenom děje? Dorinka a Meda jsou šťastné, Tamir je zklamaný, Filip je úplně nejspokojenější, Majda a Mia skáčou radostí, Anička je strašně moc smutná, Dorotka je zvědavá… Každé dítě je jiné. Různorodé mohou být i jejich pocity.
