Výsledek pro: Poválečná Evropa

V osobním vyprávění pilota Oldřicha Doubka se jedinečným způsobem odráží historie československého letectví v období let 1925 až 1950. V době, kdy se létání považovalo za druh „šílenství“, patřil jednoznačně mezi první „Ikary“.

České historické země, Čechy, Morava a Slezsko, nikdy nebyly izolovaným ostrovem, refugiem bez jakýchkoliv kontaktů s nejbližším okolím. Chceme vás provést těmito místy; jako jedno z řešení jsme k tomu zvolili cestu „proti chodu hodinových ručiček“.

Historik Günter Bischof nechává čtenáře nahlédnout do pozoruhodného procesu, v němž poválečné vedení Rakouska dokázalo udržet jednotu a nezávislost země a zároveň odolat tlakům čtyř okupačních mocností i soupeřících domácích sil.

Výklad dějin Židů, žijících na Slovensku, od jejich příchodu na úsvitu dějin až po genocidu v letech 1939-1945 a poválečné pogromy a poslední exodus.

Cestopisnou knížkou Setkání s mořskou Venuší vzdal spisovatel hold kouzlu řeckého ostrova Rhodos, kde v poválečném období dva roky žil.

Druhá světová válka skončila, Evropa je v troskách. V nouzových táborech se tísní statisíce Židů, kteří přežili koncentrační tábory, ale nemají kam jít. Středo- a východoevropské státy už jsou ovládány Moskvou řízenými komunistickými stranami.

Historická práce vypráví příběh konfrontace katolické církve s komunismem.

Tato kniha mapuje především ona tři poválečná exilová desetiletí, kdy se Peroutka zapsal do historie české demokracie jako zakladatel rozhlasové stanice Svobodná Evropa, jako přímý účastník exilového života i jako spisovatel a myslitel.

Při vyslovení jmen jako Andreas Baader nebo Ulrike Meinhofová přeběhne dodnes pamětníkům mráz po zádech. Ta jména totiž patřila teroristům z Frakce Rudé armády (RAF).

Autor populárního Stalinova životopisu (Neznámý Stalin, Academia 2003) předkládá samostatnou analýzu Stalinova vztahu k Židům. Jeho kniha se stala jedním z nejprodávanějších titulů v Rusku a dočkala se mnoha vydání.

Komplexní historie Francie v období nacistické okupace za druhé světové války podává obraz života země v nejširším měřítku, všímá si nejen německé okupační politiky, kolaborace a odboje, ale i každodenního života.

Cílem publikace není podat vyčerpávající pohled na poslední rok druhé světové války a první československé poválečné roky.V první „válečné“ části je publikace zaměřena na politické směřování válečných událostí konce druhé světové války v Evropě ...

Cílem této monografie je zachytit peripetie vztahů katolické církve a Česko­slovenské republiky v turbulentním čase poválečné třetí republiky, tj. od osvobození na jaře 1945 až do února 1948, kdy se moci v zemi chopili komunisté.

Kniha sleduje antropologický zájem o Balkán – od prvních výzkumů jihoslovanské zádruhy přes poválečná zkoumání urbanizace a kolektivizace až po studium postsocialismu či komunistické nostalgie.

Provazochodkyně přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch, kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila.

Válečné paměti Kurta Meyera představují v německé poválečné memoárové literatuře poměrně ojedinělý pokus skloubit popis bojových operací na západní i východní frontě s napínavým, takřka beletristickým podáním.

Líčení v rozpětí let 1939-1975 je neocenitelnou zprávou o "malém" českém člověku, jehož niterná velikost ve skutečnosti přesahuje horizont obou krutovlád, které se zemí přehnaly.

Román ostře kritizuje poválečnou rakouskou společnost.

Centrálním tématem nového čísla časopisu Soudobé dějiny je československá socialistická opozice v exilu po srpnu 1968.